Na dva roky do vězení poslal běloruský soud dvojici novinářek polské televize Belsat za to, že v listopadu minulého roku natáčely protesty proti režimu Alexandra Lukašenka. Prokuratura Kacjarynu Andrejevovou a Darju Čulcovovou vinila z organizování protestů. Evropská unie rozsudek prostřednictvím Petera Stana, mluvčího šéfa unijní diplomacie, důrazně odmítla.
Obě běloruské novinářky pracující pro polskou televizi Belsat zadržela policie v listopadu minulého roku v bytě, odkud natáčely demonstrace po smrti jedenatřicetiletého Romana Bondarenka. Toho při brutálním zásahu zabily bezpečnostní složky.
Prokuratura je vinila z organizování protestů. Jako důkazní materiál předložila kameru, mikrofon, mobilní telefony, datová úložiště a novinářské vesty. Obě obvinění odmítly.
„Ostudný tvrdý postup vůči médiím pokračuje; EU důrazně odmítá odsouzení novinářek televize Belsat jen za to, že dělaly svou práci, a vyzývá ke změně rozsudku,“ napsal Stano na Twitteru v reakci na výrok běloruského soudu. „Vyzýváme běloruské úřady, aby respektovaly základní svobody a přestaly se zaměřovat na novináře,“ dodal mluvčí šéfa unijní diplomatické služby Josepa Borrella.
Zadržení odsoudily také mezinárodní lidskoprávní organizace. Newyorská Komise pro ochranu novinářů urgovala běloruské úřady, aby upustily od „absurdních“ obvinění a okamžitě je propustily.
„Svůj život jsem riskovala pokaždé, když jsem šla do práce. Podařilo se mi schovat před umělými projektily, výbuchy omračujících granátů i ranami obušků. Moji kolegové takové štěstí neměli,“ prohlásila už dříve Andrejevová.
Razie v bytech ochránců práv i novinářů
Lukašenkův režim v reakci na rozsáhlé demonstrace kvůli zmanipulovaným volbám zadržel už více než třiatřicet tisíc lidí, nejméně čtyři podle agentury AFP zemřeli. V úterý policisté prováděli rozsáhlé razie u členů vedení nezávislého sdružení novinářů, ochránců lidských práv a žurnalistů v různých městech po celé zemi. Cílem akce podle vyšetřovatelů bylo zjistit okolnosti financování protirežimních demonstrací.
Ve středu v Minsku také začal soud s opozičním představitelem Viktarem Babarykou, jenž se chtěl ve volbách stát jedním z hlavních Lukašenkových soupeřů, ovšem režim mu nedovolil kandidovat. Je obviněn z korupce a hrozí muž až patnáctiletý trest.
Loňské prezidentské volby nebyly férové a jejich výsledek režim zfalšoval, shoduje se opozice, řada mezinárodních organizací i většina evropských států včetně Česka. Výrazní kandidáti nebyli připuštěni, do země nesměli ani pozorovatelé OBSE. Prezidentovou hlavní protikandidátkou se stala manželka vyloučeného kandidáta Svjatlana Cichanouská a podle opozice vyhrála. Krátce po volbách se kvůli výhrůžkám uchýlila do sousední Litvy.
Lukašenko v zemi vládne od roku 1994. V reakci na rozsáhlé a dlouhotrvající protesty přislíbil ústavní změny. Připraveny podle něj budou ještě letos a zkraje příštího roku o nich Bělorusové rozhodnou v referendu. O jeho férovosti panují s ohledem na volební manipulace posledních desetiletí pochybnosti. Opozice plán označila za politické divadlo, které má Lukašenka udržet v čele země.
