Novináři strana 3 z 4

Někteří čeští novináři nebyli kvůli koronaviru už zhruba rok ve svých redakcích, podmínky pro práci jsou navíc nyní ještě složitější než v jarní pandemické vlně. Do mikrofonu musejí mluvit v respirátorech, při překračování hranic okresů nesmí zapomínat na potvrzení, že cestují za prací, v případě návštěvy redakce musejí nově podstoupit i test. Jak to média zvládají, na co si zvykla a co jim naopak dělá potíže, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama vyhrál snímek Země nomádů režisérky Chloé Zhaoové, která si odnesla také ocenění za nejlepší režii.  V kategorii komedie či muzikálu získal ocenění druhý díl filmu Borat. Za roli ve snímku Ma Rainey – matka blues dostal posmrtně cenu za nejlepšího herce Chadwick Boseman. Televizní tvorbu ovládl seriál Koruna.

Jsou takzvaně v první linii. Nezachraňují životy, ale informují o tom, co se děje. Novináři se denně pohybují na těch nejpostiženějších, nejnakažlivějších a nejemotivnějších místech. Snaží se být objektivní, sami jsou ale součástí pandemie, sami se můžou kdykoli a kdekoli nakazit. Už to trvá od loňského jara, takové vypětí přitom doposud zažívali pouze váleční nebo zahraniční reportéři. Jak vypadal rok krizové novinařiny, popisuje pořad Newsroom ČT24.

Po úterním rozhodnutí soudu poslat ruského opozičního politika Alexeje Navalného na 3,5 roku do vězení vyšli jeho stoupenci opět do ulic ruských měst. A tamní policie proti nim opět razantně zakročila. Údery obušků a zatýkání ani tentokrát neminulo novináře, a to přesto, že na demonstracích musí kvůli jasné identifikaci nosit žlutou vestu s nápisem press. Pořad Newsroom ČT24 přináší příběhy zadržených novinářů i zpovědi těch, kteří protesty na podporu Navalného na místě sledují.

Je to rok, co česká média začala skloňovat koronavirus. Rok, kdy se tehdy ještě nepojmenovaná nemoc z čínského Wu-chanu dostala do Evropy a následně do tuzemska. Českou mediální scénu změnil stejně výrazně, jako změnil chod republiky. Některá média kvůli poklesu inzerce zanikla, ta veřejnoprávní naopak posílila. Novináři chodí do redakcí minimálně, tiskových konferencí se účastní on-line a vedle politiků nejčastěji zpovídají vědce a lékaře. Dopady roku covidu zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

Pandemie covidu-19 plní nemocnice nejen v České republice, ale i v zahraničí. Práci zdravotníků pod náporem i příběhy pacientů tak sledují novináři po celém světě. Do nemocnic se dostala i reportérka americké stanice CNN Sara Sidnerová, která zažila válku, bombardování i smrt. Její svědectví důsledků pandemie covidu-19 ale tyto zkušenosti předčila.

Budova Kapitolu v americkém Washingtonu obvykle bývá pro novináře bezpečné místo. Jediný boj, který se na místě odehrává, je ten politický. Ve středu to neplatilo, sídlo amerického Kongresu se změnilo doslova v bojiště, kde i novináři byli terčem. Na dveřích po demonstrantech podporujících prezidenta Donalda Trumpa zůstalo vyryté heslo „zavraždit média“, reportérské týmy přišly o kamery, stativy a další techniku. Většina se shoduje – je to výsledek politiky končícího prezidenta. Jak nebezpečný pro novináře byl v týdnu Washington, ukáže pořad Newsroom ČT24.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet zavražděných, nejčastěji kvůli článkům o korupci a zneužívání veřejných peněz. Téměř čtyři stovky novinářů jsou ve vězení, nejčastěji v Číně. Údaje ve své výroční zprávě zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Ke čtyřem letům vězení byla v Číně odsouzena aktivistka a nezávislá novinářka Čang Čan. Ve městě Wu-chan točila nezávislé reportáže po tamním propuknutí nákazy koronavirem. Soud bývalou právničku shledal vinnou z „vyvolávání nepokojů“, uvedla agentura AFP s odvoláním na jednoho z jejích obhájců.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Novináři, nejen ti američtí, už dopředu věděli, že je během prezidentských voleb v USA čeká tentokrát opravdu náročná práce. Potvrdilo se, že přístup ke štábům obou kandidátů kvůli pokračující pandemii koronaviru mělo jen pár vybraných médií. Potvrdilo se také, že tradiční volební noc skončila bez vítěze. A vyplnily se i předpovědi, že nespokojení Američané vyjdou do ulic. K tomu musela média čelit dalším výzvám – například útokům současného prezidenta Donalda Trumpa, který je viní z pro něj nepříznivě vyvíjejících se výsledků. Kvůli zavádějícím výrokům některé americké televize dokonce vypnuly jeden z jeho projevů. Pořad Newsroom ČT24 přináší pohled do amerických prezidentských voleb optikou médií.

Kam až novinář může zajít, do jaké míry má být účastníkem akce, kdy už je reportování na hraně nebo za hranou zákona? Otázky, nad kterými řadu let diskutují mediální analytici. Teď znovu vyvstaly v terénu a odpovědi byly opět různé. Do konfliktu s policií se první zářijový víkend dostali tři novináři, kteří pokrývali dění kolem demonstrace ekologických aktivistů u lomu Vršany u Mostu. Dva z nich na výzvu lom opustili, třetí zůstala s demonstranty a jako s demonstrantkou s ní policisté zacházeli. Jaký postup byl správný? Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Je to podobný scénář jako na jaře. Počty nakažených koronavirem stoupají, novináři dál nepřetržitě informují o vývoji a nových nařízeních, sami se ale nakazit nesmí. Nemoc a s ní spojená karanténa by totiž ohrozila celé médium. Po letním uvolnění proto redakce opět zpřísňují pravidla. Reportéry dělí na dva nezávislé týmy, podporují nebo přímo nařizují práci z domova a před osobní komunikací dávají přednost komunikaci on-line. Jak teď česká média fungují a co si z první vlny vzala jako ponaučení? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Informovala o tom agentura AFP, podle níž norma připravená vládní stranou vyvolává obavy z omezení svobody slova v zemi. Zákon již dříve kritizovaly humanitární organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Vláda o novém zákonu informovala na Twitteru.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil vypovězením zahraničních novinářů, které obvinil, že před srpnovými volbami hlavy státu proti němu podněcují protesty. Měli by se podle něj místo toho věnovat zemědělské sklizni, informuje agentura Reuters.

Volby v Československu byly pro zahraniční komentátory významnou událostí. Kromě novinářů byli u voleb také zahraniční pozorovatelé. Ty americké vedl senátor John McCain.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Předseda maďarského parlamentu László Köver porušil princip svobody projevu, když před čtyřmi lety zrušil šesti novinářům akreditaci pro vstup do budovy poslanecké sněmovny v Budapešti. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Argumentoval tím, že dotazy ohledně skandálu v centrální bance jsou ve veřejném zájmu, i když je novináři kladli v rozporu s parlamentními pravidly.

Do boje o stranickou nominaci vstoupil pozdě, ale o to razantněji. Bývalý trojnásobný starosta New Yorku Michael Bloomberg v minulosti střídal demokratickou a republikánskou stranu a dlouho byl i nezávislý. Nyní se jako demokrat uchází o Bílý dům a na porážku Donalda Trumpa je ochoten vynaložit ze svého ohromného jmění miliardu dolarů. V podstatě neomezené finance mu zaručují všudypřítomnou reklamu a miliardář chce uspět při volebním superúterý. Zároveň ale vyvstávají i otázky – třeba problematická pozice mediálního impéria, které Bloomberg vlastní.

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.