Novináři strana 4 z 4

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil vypovězením zahraničních novinářů, které obvinil, že před srpnovými volbami hlavy státu proti němu podněcují protesty. Měli by se podle něj místo toho věnovat zemědělské sklizni, informuje agentura Reuters.

Volby v Československu byly pro zahraniční komentátory významnou událostí. Kromě novinářů byli u voleb také zahraniční pozorovatelé. Ty americké vedl senátor John McCain.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Předseda maďarského parlamentu László Köver porušil princip svobody projevu, když před čtyřmi lety zrušil šesti novinářům akreditaci pro vstup do budovy poslanecké sněmovny v Budapešti. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Argumentoval tím, že dotazy ohledně skandálu v centrální bance jsou ve veřejném zájmu, i když je novináři kladli v rozporu s parlamentními pravidly.

Do boje o stranickou nominaci vstoupil pozdě, ale o to razantněji. Bývalý trojnásobný starosta New Yorku Michael Bloomberg v minulosti střídal demokratickou a republikánskou stranu a dlouho byl i nezávislý. Nyní se jako demokrat uchází o Bílý dům a na porážku Donalda Trumpa je ochoten vynaložit ze svého ohromného jmění miliardu dolarů. V podstatě neomezené finance mu zaručují všudypřítomnou reklamu a miliardář chce uspět při volebním superúterý. Zároveň ale vyvstávají i otázky – třeba problematická pozice mediálního impéria, které Bloomberg vlastní.

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.

Kvůli své práci přišlo letos o život nejméně 49 novinářů, dalších zhruba 390 je ve vězení. Ve své výroční zprávě to uvedla mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která hájí svobodu médií. Nejnebezpečnější země pro novináře jsou podle Reportérů bez hranic Sýrie a Mexiko, kde od začátku roku zahynulo kvůli své práci po deseti novinářích. Pět jich přišlo o život v Afghánistánu, čtyři v Pákistánu a tři v Somálsku.

Podnikatel Yorgen Fenech, kterého ve středu zatkla maltská policie v rámci vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové, byl propuštěn na kauci. S odvoláním na policejní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní bude podle úřadů pod neustálým dohledem policie. Podle zákona musel být propuštěn do pátku v případě, že proti němu nebyla vznesena obvinění. Vyšetřování však pokračuje.

Byl jedním z těch, kteří před sametovou revolucí slovem bojovali za pravdu. Novinář Jaroslav Spurný psal a doma tiskl samizdaty. Jak vypadala tehdejší redakce Lidových novin, Sportu nebo Revolver Revue? O tom mluvil v rozhovoru s redaktorkou Terezou Řezníčkovou. Téma nedělního Newsroomu ČT24.

Ženy jako šéfredaktorky významných médií? V Česku dohromady čtyři. Novinářky totiž mnohem častěji než jako vedoucí pracují „jen“ na pozici řadových redaktorek. Proč tomu tak je? Jsou ženy žurnalistky v tomto ohledu opomíjené nebo o vysoké funkce prostě nestojí? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Majetek některých slovenských soudců neodpovídá jejich příjmům. Zjistila to analýza jejich majetkových přiznání za loňský rok. Pokud soudci nedokážou nesrovnalosti vysvětlit, může soudní rada požádat ministra spravedlnosti o zahájení disciplinárních řízení. Pro pořad Týden v justici to řekl člen slovenské soudní rady Pavol Žilinčík. Rada nechala přednostně analyzovat majetková přiznání těch soudců, kteří prokazatelně byli ve spojení s obviněným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.

Velká tovární hala, ve které pracují desítky novinářů. Tak vypadal posledních šest let vydavatelský dům Economia. Využíval takzvaný integrovaný newsroom – novináři měli společně pracovat napříč redakcemi jednotlivých titulů. Často tak ani nevěděli, které médium jejich článek vydá. To se teď mění.

Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK zveřejnily společné prohlášení požadující důkladnou prověrku zadržení investigativního novináře Ivana Golunova. Pro toho si policisté přišli minulý čtvrtek kvůli údajnému držení drog. Noviny považují okolnosti případu za podezřelé a důkazy proti žurnalistovi za nepřesvědčivé. Upozorňují, že zatčení mohlo souviset s novinářovou prací při odhalování korupce, konkrétně propojení tajné služby a pohřebnického byznysu.

V Myanmaru byli v úterý propuštěni dva novináři agentury Reuters uvěznění za údajné držení tajných dokumentů. Za mřížemi strávili více než 500 dní. Jejich propuštění bylo součástí amnestie, kterou prezident Win Myin udělil celkem 6520 vězňům. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na svědky a šéfa věznice.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

V dubnu 2004 byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Tehdy to byla pro českou diplomacii úplně nová situace. „Dnes jsme na to mnohem lépe připraveni,“ říká diplomat, který byl tehdy velvyslancem v Iráku. Tématu se bude věnovat nedělní pořad Newsroom ČT24 ve 22:02.

Rozhodnutí o brexitu z června 2016 mnohonásobně zvýšilo počet Britů, kteří ve spolkové republice žádají o německé občanství. Kvůli nejistotě a obavám z možného chaosu, které v ní dosavadní postup britských politiků jen utvrzuje, tak učinila i berlínská dopisovatelka listů The Guardian a The Observer Kate Connollyová. O své zkušenosti, která rozdělila i její britskou rodinu, napsala knihu Exit brexit – jak jsem se stala Němkou.

Korespondence, adresy domů, kontakty, a dokonce i kopie dokladů – to všechno se dalo najít na serveru White Media. Ten shromažďoval osobní údaje novinářů, aktivistů a politiků. Po zveřejnění následovaly i výhružky. Teď ale web kvůli porušování ochrany osobních údajů skončil. Znamená to i konec výhružek českým novinářům? A kam až můžou vůbec takové nenávistné projevy dojít? Jaké mají zkušenosti tuzemští novináři? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Odvolací soud v Myanmaru potvrdil rozsudek nad dvěma tamními novináři pracujícími pro agenturu Reuters, kteří byli loni v září odsouzeni k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Žurnalisté psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich odsouzení kritizovaly již dříve Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění.