Novináři strana 4 z 4

Kvůli své práci přišlo letos o život nejméně 49 novinářů, dalších zhruba 390 je ve vězení. Ve své výroční zprávě to uvedla mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která hájí svobodu médií. Nejnebezpečnější země pro novináře jsou podle Reportérů bez hranic Sýrie a Mexiko, kde od začátku roku zahynulo kvůli své práci po deseti novinářích. Pět jich přišlo o život v Afghánistánu, čtyři v Pákistánu a tři v Somálsku.

Podnikatel Yorgen Fenech, kterého ve středu zatkla maltská policie v rámci vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové, byl propuštěn na kauci. S odvoláním na policejní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní bude podle úřadů pod neustálým dohledem policie. Podle zákona musel být propuštěn do pátku v případě, že proti němu nebyla vznesena obvinění. Vyšetřování však pokračuje.

Byl jedním z těch, kteří před sametovou revolucí slovem bojovali za pravdu. Novinář Jaroslav Spurný psal a doma tiskl samizdaty. Jak vypadala tehdejší redakce Lidových novin, Sportu nebo Revolver Revue? O tom mluvil v rozhovoru s redaktorkou Terezou Řezníčkovou. Téma nedělního Newsroomu ČT24.

Ženy jako šéfredaktorky významných médií? V Česku dohromady čtyři. Novinářky totiž mnohem častěji než jako vedoucí pracují „jen“ na pozici řadových redaktorek. Proč tomu tak je? Jsou ženy žurnalistky v tomto ohledu opomíjené nebo o vysoké funkce prostě nestojí? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Majetek některých slovenských soudců neodpovídá jejich příjmům. Zjistila to analýza jejich majetkových přiznání za loňský rok. Pokud soudci nedokážou nesrovnalosti vysvětlit, může soudní rada požádat ministra spravedlnosti o zahájení disciplinárních řízení. Pro pořad Týden v justici to řekl člen slovenské soudní rady Pavol Žilinčík. Rada nechala přednostně analyzovat majetková přiznání těch soudců, kteří prokazatelně byli ve spojení s obviněným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.

Velká tovární hala, ve které pracují desítky novinářů. Tak vypadal posledních šest let vydavatelský dům Economia. Využíval takzvaný integrovaný newsroom – novináři měli společně pracovat napříč redakcemi jednotlivých titulů. Často tak ani nevěděli, které médium jejich článek vydá. To se teď mění.

Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK zveřejnily společné prohlášení požadující důkladnou prověrku zadržení investigativního novináře Ivana Golunova. Pro toho si policisté přišli minulý čtvrtek kvůli údajnému držení drog. Noviny považují okolnosti případu za podezřelé a důkazy proti žurnalistovi za nepřesvědčivé. Upozorňují, že zatčení mohlo souviset s novinářovou prací při odhalování korupce, konkrétně propojení tajné služby a pohřebnického byznysu.

V Myanmaru byli v úterý propuštěni dva novináři agentury Reuters uvěznění za údajné držení tajných dokumentů. Za mřížemi strávili více než 500 dní. Jejich propuštění bylo součástí amnestie, kterou prezident Win Myin udělil celkem 6520 vězňům. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na svědky a šéfa věznice.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

V dubnu 2004 byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Tehdy to byla pro českou diplomacii úplně nová situace. „Dnes jsme na to mnohem lépe připraveni,“ říká diplomat, který byl tehdy velvyslancem v Iráku. Tématu se bude věnovat nedělní pořad Newsroom ČT24 ve 22:02.

Rozhodnutí o brexitu z června 2016 mnohonásobně zvýšilo počet Britů, kteří ve spolkové republice žádají o německé občanství. Kvůli nejistotě a obavám z možného chaosu, které v ní dosavadní postup britských politiků jen utvrzuje, tak učinila i berlínská dopisovatelka listů The Guardian a The Observer Kate Connollyová. O své zkušenosti, která rozdělila i její britskou rodinu, napsala knihu Exit brexit – jak jsem se stala Němkou.

Korespondence, adresy domů, kontakty, a dokonce i kopie dokladů – to všechno se dalo najít na serveru White Media. Ten shromažďoval osobní údaje novinářů, aktivistů a politiků. Po zveřejnění následovaly i výhružky. Teď ale web kvůli porušování ochrany osobních údajů skončil. Znamená to i konec výhružek českým novinářům? A kam až můžou vůbec takové nenávistné projevy dojít? Jaké mají zkušenosti tuzemští novináři? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Odvolací soud v Myanmaru potvrdil rozsudek nad dvěma tamními novináři pracujícími pro agenturu Reuters, kteří byli loni v září odsouzeni k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Žurnalisté psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich odsouzení kritizovaly již dříve Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění.