Exšéf slovenské kontrarozvědky organizoval sledování Kuciaka. Kočner ho prý úkoloval z vazby

Nahrávám video

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.

Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také novinářovu přítelkyni Martinu Kušnírovou.

„To 'paparazzování' Jána Kuciaka probíhalo snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.

Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth. Kočner se podle něj před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli.

Fotografie pořízené při sledování Jána Kuciaka
Zdroj: ČT24

Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků.

Sám Tóth se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Její kontrarozvědku v letech 2002 až 2003 krátce vedl. V Kuciakově případu začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.

Tóth: Kočner chtěl sledovat 28 novinářů

Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval.

„Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit ,paparazzování‘ novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.

Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.

Kočner Tótha úkoloval z vazby, motáky vynášel advokát

Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.

Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Smer-SD, včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.

Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu námitku později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou.

Jeden z obžalovaných se přiznal, další včetně Kočnera vinu odmítají

Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.

Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Právě Marček se v pondělí přiznal, že Kuciaka a Kušnírovou v jejich domě zastřelil, jako řidič mu podle něj pomáhal jeho bratranec Szabó. Marček také řekl, že v roce 2016 zavraždil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu Kuciakova případu. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu v případu Kuciakovy vraždy odmítli.

Andruskó byl loni v prosinci v samostatném řízení odsouzen v Kuciakově případu k 15 letům vězení poté, co s policií při vyšetřování spolupracoval a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...