Předseda maďarského parlamentu László Köver porušil princip svobody projevu, když před čtyřmi lety zrušil šesti novinářům akreditaci pro vstup do budovy poslanecké sněmovny v Budapešti. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Argumentoval tím, že dotazy ohledně skandálu v centrální bance jsou ve veřejném zájmu, i když je novináři kladli v rozporu s parlamentními pravidly.
Ptát se politiků na korupční skandály je ve veřejném zájmu, rozhodl soud v maďarském případu
Podle agentury APA se šest novinářů ze zpravodajských portálů index.hu, 24.hu a hvg.hu na jaře 2016 snažilo položit premiérovi Viktoru Orbánovi otázky týkající se korupčního skandálu v maďarské národní bance.
Orbána i dalších politiků se ptali bez předchozího upozornění a v části parlamentu, kde novináři nic natáčet nemají. Upozornil je na to jak Orbánův tiskový mluvčí, tak tiskové oddělení parlamentu. O den později jim jeho předseda Köver zrušil akreditaci kvůli „nahrávání bez povolení a jasnému a úmyslnému porušení pravidel“.
Evropský soud pro lidská práva podle APA odmítl jako neopodstatněné tvrzení vedení maďarského parlamentu, že žurnalisté šli do parlamentu kvůli „lovu senzace“. Ptát se premiéra na záležitosti kolem korupčního skandálu v centrální bance bylo podle soudu ve veřejném zájmu. Soud také připomněl, že šéf parlamentu neuvedl, na jak dlouhou dobu novináře z poslanecké sněmovny vykázal, a nijak nereagoval na jejich pozdější žádosti, aby tam zase mohli.
Bez odškodného
Podle soudu je verdikt dostatečným zadostiučiněním za nemateriální újmu, jakou novináři utrpěli. Maďarsku soud nařídil zaplatit náklady a výdaje, které poškození s procesem měli.
Vláda konzervativního premiéra Orbána dlouhodobě čelí kritice ze strany Evropské unie i Rady Evropy kvůli porušování principů demokracie i právního státu. Týká se to i omezování svobody médií v zemi. Podle Reportérů bez hranic se země mezi lety 2013 a 2019 propadla v žebříčku svobody tisku z 56. na 87. místo.
Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Obracet se na něj mohou občané členských zemí, kteří se domnívají, že některý stát porušil jejich lidská práva.