Obří fúze provládních médií v Maďarsku. Souhlas úřadů netřeba, jde o národní zájem, hlásá Orbán

Nahrávám video

V Maďarsku vznikl obří mediální dům složený z médií blízkých vládní straně Fidesz. Podle premiéra Viktora Orbána je fúze stovek titulů a stanic „strategickým národním zájmem“, a souhlas antimonopolního úřadu proto není třeba. Kritici takový postup odmítají – podle nich to jen dokazuje sílící tlak na svobodu slova v Maďarsku, na který v minulosti upozornil i Brusel.

Středoevropská tisková a mediální nadace (CEPMF), která vznikla minulý týden, sdružuje kabelové televize, internetové zpravodajské portály, bulvární a sportovní noviny, rozhlasové stanice, časopisy a veškerá regionální maďarská periodika.

Většina z více než čtyř stovek sdružených médií patří spojencům premiéra. Konglomerát povede vydavatel Gábor Liszkay známý svou loajalitou k Orbánovi. K rozhodnutí o vzniku mediálního obra došlo už v létě. Mocní hráči teď své mediální jmění přenechali nadaci zadarmo, i když se hodnota titulů odhaduje v přepočtu na víc než dvě miliardy korun.

Konsorcium oznámilo, že chce zlepšit novinářskou kulturu v Maďarsku. „Jsme přesvědčeni, že tento krok je v zájmu čtenářů a bude sloužit k hájení občanských hodnot,“ tvrdí nová nadace.

Třeba pro nezávislý zpravodajský server 444.hu může zrod mediálního obra znamenat konec, protože přijde o reklamu od soukromých firem. „Potřebují stát třeba kvůli různým licencím, dobře si to uvědomují. Teď tu mají tento velký konglomerát, je možné, že tam budou utrácet víc peněz, a dokonce omezí výdaje v nezávislých periodicích,“ obává se novinář serveru 444.hu Peter Erdélyi.

Mediální trh už v Maďarsku neexistuje, říká analytička

Už před obří fúzí média z nově vzniklé nadace šířila jen názory vlády, říká mediální analytička Ágnes Urbánová z Korvínovy univerzity. Teď bude podle ní zpravodajství ještě jednostrannější. „Prakticky už se tu nejedná o mediální trh. Je to spíš politicky kontrolovaná mediální scéna,“ míní Urbánová.

Organizace Freedom House označuje mediální prostředí v Maďarsku za „částečně svobodné“. Na stostupňové škále minusových bodů tiskové svobody jich mělo v roce 2010 Maďarsko 23, letos už 44.

Posvětit sloučení médií měl původně antimonopolní úřad a mediální komise. Premiér ale rozhodl, že jde o „strategický národní zájem“ a pravidla hospodářské soutěže pro nadaci neplatí. Kritici hovoří o tlaku na svobodu slova. „Je to důsledek nebo konec dlouhého procesu,“ upozornila Urbánová.

Nová nadace kritiku odmítá s tím, že fúze má pomoci přežít tištěným novinám. Redakce jednoho z portálů změnu přivítala jako symbol pravicové jednoty v době, kdy se podle ní maďarská levice rozpadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 11 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 50 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...