V Maďarsku vznikl obří mediální dům složený z médií blízkých vládní straně Fidesz. Podle premiéra Viktora Orbána je fúze stovek titulů a stanic „strategickým národním zájmem“, a souhlas antimonopolního úřadu proto není třeba. Kritici takový postup odmítají – podle nich to jen dokazuje sílící tlak na svobodu slova v Maďarsku, na který v minulosti upozornil i Brusel.
Obří fúze provládních médií v Maďarsku. Souhlas úřadů netřeba, jde o národní zájem, hlásá Orbán
Středoevropská tisková a mediální nadace (CEPMF), která vznikla minulý týden, sdružuje kabelové televize, internetové zpravodajské portály, bulvární a sportovní noviny, rozhlasové stanice, časopisy a veškerá regionální maďarská periodika.
Většina z více než čtyř stovek sdružených médií patří spojencům premiéra. Konglomerát povede vydavatel Gábor Liszkay známý svou loajalitou k Orbánovi. K rozhodnutí o vzniku mediálního obra došlo už v létě. Mocní hráči teď své mediální jmění přenechali nadaci zadarmo, i když se hodnota titulů odhaduje v přepočtu na víc než dvě miliardy korun.
Konsorcium oznámilo, že chce zlepšit novinářskou kulturu v Maďarsku. „Jsme přesvědčeni, že tento krok je v zájmu čtenářů a bude sloužit k hájení občanských hodnot,“ tvrdí nová nadace.
Třeba pro nezávislý zpravodajský server 444.hu může zrod mediálního obra znamenat konec, protože přijde o reklamu od soukromých firem. „Potřebují stát třeba kvůli různým licencím, dobře si to uvědomují. Teď tu mají tento velký konglomerát, je možné, že tam budou utrácet víc peněz, a dokonce omezí výdaje v nezávislých periodicích,“ obává se novinář serveru 444.hu Peter Erdélyi.
Mediální trh už v Maďarsku neexistuje, říká analytička
Už před obří fúzí média z nově vzniklé nadace šířila jen názory vlády, říká mediální analytička Ágnes Urbánová z Korvínovy univerzity. Teď bude podle ní zpravodajství ještě jednostrannější. „Prakticky už se tu nejedná o mediální trh. Je to spíš politicky kontrolovaná mediální scéna,“ míní Urbánová.
Organizace Freedom House označuje mediální prostředí v Maďarsku za „částečně svobodné“. Na stostupňové škále minusových bodů tiskové svobody jich mělo v roce 2010 Maďarsko 23, letos už 44.
Posvětit sloučení médií měl původně antimonopolní úřad a mediální komise. Premiér ale rozhodl, že jde o „strategický národní zájem“ a pravidla hospodářské soutěže pro nadaci neplatí. Kritici hovoří o tlaku na svobodu slova. „Je to důsledek nebo konec dlouhého procesu,“ upozornila Urbánová.
Nová nadace kritiku odmítá s tím, že fúze má pomoci přežít tištěným novinám. Redakce jednoho z portálů změnu přivítala jako symbol pravicové jednoty v době, kdy se podle ní maďarská levice rozpadá.