Europoslanci doporučili zahájit řízení s Maďarskem kvůli ohrožení unijních hodnot

10 minut
Brífink po jednání europarlamentu o zahájení řízení proti Maďarsku
Zdroj: ČT24

Evropský parlament většinou hlasů přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle Budapešti jde ze strany EU o malichernou pomstu, hodlá se právně bránit. Maďarský premiér Viktor Orbán již v úterý výtky odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie.

Pro doporučení zahájit řízení hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti. Aby europarlament návrh přijal, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin hlasujících poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

Pozastavení hlasovacích práv zřejmě Budapešti nehrozí

Spuštění příslušného článku 7 Smlouvy o EU teď závisí na rozhodnutí Evropské rady. Budapešti by na konci sankčního řízení mohlo hrozit i pozastavení hlasovacích práv v Unii. To by ovšem musely odsouhlasit všechny zbylé státy EU, což je nepravděpodobné zejména v případě Polska. Slovenský premiér Peter Pellegrini ale ani neočekává, že proces vyústí až v hlasování státníků EU.

O hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí fakt, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců jeho strany v europarlamentu. 

Jako „velmi silný signál“ ze strany Evropského parlamentu výsledek hlasování ocenila i Paříž.  Podle Paříže hlasování ukázalo, že je stále možná jednota ohledně hodnot, které přesahují stranické rozdíly. Výsledek naopak odsoudili euroskeptičtí politici v Itálii, Nizozemsku nebo Británii. Agentura AFP zároveň podotkla, že někteří francouzští poslanci Evropské lidové strany, do níž patří také Orbánův Fidesz, se buď zdrželi hlasování, nebo byli proti návrhu. 

Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub, jejichž členem je i Orbánova strana, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.


Z českých europoslanců hlasoval proti Pavel Svoboda (KDU-ČSL), i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá – a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm Lisabonské smlouvy, uvedl.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel. Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.

16 minut
Události, komentáře s Janem Farským (STAN) a Tomiem Okamurou (SPD)
Zdroj: ČT24

Budapešť mluví o podvodném způsobu rozhodování

„Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu nebylo nic jiného než malicherná pomsta vůči Maďarsku od politiků podporujících imigraci,“ reagoval šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po zasedání vlády v Budapešti. „Rozhodnutí bylo uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv,“ dodal. Podle něj by v souladu s unijními pravidly měly být absence počítány jako hlasy „proti“.

„Je to (rozhodnutí EP) jasný důkaz toho, že politici podporující migraci mají (v EP) masivní většinu. Věděli jsme to, ale dnešek byl důkazem, že politici pro migraci jsou ve většině i v Evropské lidové straně,“ prohlásil dále Szijjártó.

Orbán v úterý v europarlamentu kritiku odmítl a zdůraznil, že Maďarsko se nepodvolí.„Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii,“ prohlásil maďarský premiér. „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ uštěpačně se ptal Orbán, jehož strana v dubnu vyhrála třetí parlamentní volby za sebou, a to jasnou většinou.

Maďarský premiér v europarlamentu čelil mimo jiné výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

Bruselu se nelíbí víc kroků maďarské vlády

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...