Komise žene Maďarsko kvůli azylovým pravidlům k soudu EU, vysvětlit má i zákon „Stop Sorosovi“

Nahrávám video

Evropská komise poslala Maďarsko před Evropský soud kvůli zákonům o azylu a navracení žadatelů. Dlouhodobý spor se tak posouvá do další fáze. Budapešť navíc dostala dva měsíce na vysvětlení nových pravidel, která zakazují organizacím pomáhat běžencům. Pokud tak neučiní, i tuto věc by mohl dostat na stůl Lucemburk. Vládnoucí strana Fidesz to považuje za důkaz, že Brusel chrání proimigrační organizace.

Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku ze strany Bruselu. Země se podobně jako Česko či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka.

Evropské komisi například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle Komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat. Po několika fázích, kdy se spor nepodařilo vyřešit, Brusel nyní věc předal soudu.

Výzva s dvouměsíční lhůtou na odpověď se týká nových maďarských pravidel kriminalizujících činnosti na podporu žádostí o azyl. Soubor zákonů, který maďarské orgány nazývají s odkazem na amerického finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose „Stop Sorosovi“, staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi nebo kýmkoli jiným lidem, kteří chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku.

Lidem, kteří by přesto chtěli pomáhat, navíc úprava znemožňuje přístup do tranzitních prostor na hranicích Maďarska, kde jsou žadatelé o azyl zadržováni. Sankce mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok – a vyhoštění ze země.

Kromě toho tyto nové právní předpisy a ústavní změny zavedly nové důvody pro prohlášení žádosti o azyl jako nepřípustné, přičemž právo na azyl je omezeno pouze na osoby, které přijíždějí do Maďarska přímo z místa, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda. Komise proto dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU, právních předpisů EU a Listiny základních práv.

Soros tlačí na Brusel, tvrdí maďarská vládnoucí strana

Fidesz v prohlášení poukazuje na to, že Evropská komise svým postupem jen potvrzuje fakt, že Brusel chrání skupiny podporující přistěhovalectví a Sorosovy organizace. Kritizovaný maďarský zákon pak strana označila za očividný trn v oku těch, kteří si přejí, aby Evropa byla zaplavena migranty. Evropská komise opět vyvíjí politický tlak na Maďarsko a její nejnovější opatření ukazuje, že George Soros a jeho lidé zase tlačí na Evropskou komisi, dodal Fidesz.

  • Maďarsko nově definuje nelegální migraci jako organizovanou činnost, která osobám, jež nečelí nebezpečí pronásledování, neoprávněně pomáhá požádat o azyl nebo získat povolení k pobytu v Maďarsku.
  • Zákon také znemožňuje žádat o azyl těm, kteří do Maďarska přišli ze třetích, bezpečných zemí. Ochranu tak nedostanou kupříkladu ani Syřané, kteří prchají před válkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 53 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 1 hhodinou

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 2 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled