Pro jedny vážený filantrop, pro jiné spekulant, který v 90. letech zamával s britskou i asijskou ekonomikou. George Soros si ne náhodou vysloužil přezdívku „Muž, který zruinoval britskou centrální banku“. Americký miliardář s maďarskými kořeny vložil peníze i do sítě nadací ve střední a východní Evropě a ve Spojených státech. V poslední době jeho jméno nejčastěji zaznívá z maďarské vlády. Ta chystá aktuálně balík zákonů, jimž se přezdívá „Stop Soros“.
Soros se narodil 12. srpna 1930 v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. Díky svéráznému otci Tivadarovi, který prozřetelně už v počátcích války zbavil rodinu židovských kořenů, rodina válku přežila, a z Maďarska tak György utíkal v šestnácti letech do Británie až před komunismem, nikoli před nacismem.
Z Maďarska přes Londýn na Wall Street
Zpočátku se živil manuálně. V roce 1952 ale nastoupil na prestižní Londýnskou ekonomickou školu, kde vystudoval filozofii. Lektora mu dělal rakouský filozof a pedagog Karl Popper. Právě jeho kniha Otevřená společnost a její nepřátelé jej zřejmě formovala do současných názorů nejvíc, ostatně jeho hlavní nadační fond nese název Open Society Fund.
- Vznikla v roce 1979 a nyní má přes 40 poboček po celém světě. Během studené války finančně podporovala východoevropské disidenty včetně československých chartistů. Nyní se zaměřuje na pomoc nevládním organizacím, Romům a uprchlíkům. Přispívá také na zdravotnické projekty či iniciativy k řešení násilí na ženách.
Na veškerou nadační činnost si ale musel nejprve vydělat. Po studiích se pokoušel do finančního světa proniknout skrz londýnskou City, nakonec ale v polovině 50. let už coby George Soros odjel do USA na propustnější Wall Street, kde měl jako někdejší maďarský uprchlík větší šance.
Začal se tam živit jako analytik a během deseti let se stal uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení investičního fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků.
V 80. letech začal přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu, místo výkonného šéfa přenechal postupně Stanleymu Druckenmillerovi (odešel v roce 2000) a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, jak na poli investic, kdy se začal orientovat spíše na měnové spekulace, tak na poli charitativním.
Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském Městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. V roce 1991 v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila.
Soros se v rámci svého fondu dlouhodobě zaměřuje i na zlepšení postavení Romů. V Česku prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund, REF) podporuje skrze stipendia romské studenty. Rozdělování stipendií koordinuje od roku 2010 občanské sdružení ROMEA.
Muž, který zruinoval Bank of England
Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův „majstrštyk“ přišel během „černé středy“ 16. září 1992. Při spekulaci na pokles libry vydělal za jediný měsíc celou miliardu dolarů a způsobil tak nucené vystoupení Británie z evropského měnového systému.
Bank of England libru neudržela v Evropském mechanismu směnných kurzů navzdory tomu, že proti Sorosovi začala mohutně intervenovat. Získala tehdy dokonce zvláštní povolení vlády, aby mohla na obranu měny použít miliardy liber. Peníze ze státní pokladny ale nakonec skončily v kapsách spekulantů.
Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Podobný útok si později se střídavými úspěchy zopakoval několikrát, mimo jiné útočil v době asijské finanční krize na malajsijský ringgit a thajský baht. Tehdejší premiér Malajsie Mahathir bin Mohamad Sorose obvinil, že podlomil malajsijské hospodářství. Cena místní měny klesla v roce 1997 v důsledku zahraničních ekonomických tlaků v poměru k dolaru o 30 procent.
Když Soros o pár let později začal kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: „Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce.“
Ani muž, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Za využití neveřejných informací se dočkal obvinění a pokuty. Soros je také zmíněný v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky přes daňové ráje. Jeho jmění se podle časopisu Forbes v roce 2015 odhadovalo na 24 miliard dolarů.
Přes veškerou charitativní činnost počet Sorosových nepřátel však spíš vzrůstal. Vedle naštvaných Britů, z nichž každý podle Sorosových slov přispěl několika librami na přeměnu východní Evropy, Thajců a Malajců si Soros znepřátelil i Izrael, jehož aktivity na Blízkém východě přirovnal k činnosti nacistů, stejně jako americké republikány, jejichž prezidenta George Bushe chtěl sesadit pomocí 20 milionů dolarů věnovaných na protibushovskou kampaň.
V poslední americké prezidentské kampani finančně podporoval demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a je naopak kritikem současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Soros byl slyšet i v souvislosti s kritikou Německa kvůli jeho politice na záchranu eura. Podle něj úsporná opatření vnucená německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Evropě jen zhoršila krizi.
Kritici obviňují Sorose z rozvracení států
Dlouhodobě kritizuje také Rusko a naopak vyzývá k podpoře Ukrajiny. Ruská generální prokuratura v listopadu 2015 označila Sorosovu nadaci Open Society Foundations za nežádoucí organizaci. Umožnil jí to nový ruský zákon, který ukládá justičním orgánům zakázat organizace, které „ohrožují ústavní pořádek země a její obranyschopnost nebo bezpečnost“.
Sorosův fond v Rusku fungoval od roku 2003 a uvolnil pro potřeby ruských neziskových organizací víc než miliardu dolarů.
Nepřátelský vztah má miliardář i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Nadace Sorose kromě jiného přispívá i organizacím, které pomáhají uprchlíkům. Orbánova vláda říká, že Soros chce do Evropy přivést každým rokem milion migrantů, přimět je, aby se usídlili mezi zeměmi Evropské unie, a každému zaplatit tisíce eur. Soros to odmítá.
Podle Orbána je součástí Sorosova plánu svrhnout v Evropě vlády hájící národní zájmy, tedy i tu maďarskou. Soros podle něj dosud Budapešť napadal prostřednictvím nevládních organizací, které platí, prostřednictvím Evropského parlamentu a svých spojenců v Bruselu.
Americký komentátor před Sorosem varoval
S podobnou kritikou přišel už v roce 2010 americký konzervativní rozhlasový a televizní moderátor, politický komentátor, spisovatel a podnikatel Glenn Beck Lee, podle kterého se Soros pasuje do role Boha.
Podle komentátora se skrze humanitární organizace snaží destabilizovat státy, podkopávat důvěru v tamní vlády, oslabovat je, vytvářet protivládní nálady, které povedou k novým volbám. Podle Beck Leeho ničí životy obyčejných lidí jen pro svůj osobní prospěch a pro posílení moci. Moderátor tehdy zároveň vyjádřil obavy, že Soros se pokusí devalvovat také dolar.
Zastání může naopak Soros hledat na východě Evropy, kam směřuje většina prostředků jeho projektů. Právě z transformace postkomunistických zemí pak asi vychází jeho nejkontroverznější myšlenka: „Úhlavním nepřítelem otevřené společnosti není komunismus, ale kapitalismus.“ Kritici si s odpovědí na čas nedali, Soros totiž mimo jiné kritizuje něco, díky čemu se stal miliardářem: kapitalismus.
Soros, který je mimo jiné i minoritní vlastník fotbalového klubu Manchester United, je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má pět dětí – čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem a věnoval se filantropii.
