Soros převedl většinu jmění na svou nadaci. Údajně i kvůli daním

Americký investor a filantrop George Soros převedl na svou Nadaci pro otevřenou společnost (Open Society Fund - OSF) přibližně 18 miliard dolarů (téměř 393 miliard korun). Ve Spojených státech se tak tato nadace stala druhou nejbohatší po nadaci manželů Gatesových. Soros přesuny prováděl i s cílem minimalizovat svou daňovou povinnost, napsala agentura Bloomberg.

Soros převedl na OSF větší část svého majetku postupně během uplynulých let. Veřejnost se ale o transferu dozvěděla až nyní. Jmění sedmaosmdesátiletého investora maďarského původu dosahuje 23 miliard dolarů, odhadl magazín Forbes. Podle dobře informovaných zdrojů plánuje Soros předat OSF i většinu ze zbytku svého majetku.

  • Správci hedgeových fondů musí v USA po letošním roce zdanit zisky shromážděné z příjmů z offshorových fondů, protože vyprší dlouhodobá daňová mezera následující po tom, co Kongres v roce 2008 eliminoval daňovou úlevu.

Nadace vznikla v roce 1979, nyní má přes 40 poboček po celém světě, působí také v České republice. Jako svůj cíl uvádí podporu demokracie. Kritici ji ale viní z destabilizace režimů, které nejsou prozápadní.

Během studené války finančně podporovala východoevropské disidenty včetně československých chartistů. Nyní se zaměřuje na pomoc nevládním organizacím, Romům a uprchlíkům. Přispívá také na zdravotnické projekty či iniciativy k řešení násilí na ženách.

S kritikou se nedávno setkal ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, podle nějž Soros „podporuje enormními finančními prostředky ilegální migraci“.

Peníze získal ze spekulací, s nadací rozdal miliardy

Soros zároveň jako jednotlivec věnoval miliony dolarů na prezidentskou kampaň kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové. On a jeho nadace již rozdali přibližně 14 miliard dolarů, uvedla mluvčí OSF.

Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. V září 1992 vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů. Způsobil tím ale nucené vystoupení Británie z evropského měnového systému. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...