Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.
Zákaz vycházení byl vyhlášen mimo jiné ve městech Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle. V Minneapolisu, kde protesty začaly, platilo toto opatření již předchozí noc, protestující ho ale nedodržovali.
Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Pentagon je připraven nasadit vojenskou policii.
V Indianapolisu zemřel při střelbě člověk, v New Yorku najela policie do davu
V centru Indianapolisu byli během sobotních protestů postřeleni nejméně tři lidé a jeden člověk zemřel, informoval šéf tamní policie Randal Taylor. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty.
Kritiku také vyvolal incident v New Yorku, kdy do demonstrantů najely dva vozy policie. Dav se jednomu z aut pokusil zahradit cestu zábranou a lidé na něj házeli předměty. „Přál bych si, aby to policisté byli neudělali,“ konstatoval newyorský starosta Bill de Blasio. K videu podle něj chybí kontext, nicméně za zlomový okamžik označil právě zatarasení cesty vozu. Ve městě zatím zatkla policie asi 200 lidí.
V Los Angeles demonstranti v sobotu skandovali heslo „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na Afroameričanech. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily. Během noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, policisté v Los Angeles zatkli 533 lidí, většinu z nich ale později propustili.
V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.
V Seattlu byla zase uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.
Při nepokojích nejsou ojedinělé ani útoky na novináře
CNN a další média si všímají násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni. V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu.
„Bylo to hrozné. Nechte nás dělat naši práci. Snažíme se, co můžeme,“ napsala Whitneyová k videu ze vstupu, které zveřejnila na svém twitteru.
Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Útok na novináře se rovná útoku na společnost,“ napsal na twitter. „Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu,“ dodal.
Trump hrozil nasazením armády. Federalizovat národní gardy ale nechce
Lidé v sobotu dál demonstrovali i před Bílým domem. A to i přesto, že prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“. V sobotu také Trump hrozil nasazením armády, státy a města podle něj musí tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím.
V neděli ovšem Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien uvedl, že se americký prezident nechystá kvůli nepokojům federalizovat národní gardy států USA. Termín federalizace se v případě gardy používá při její mobilizaci k vojenské službě pro Spojené státy. Národní gardy, které jsou jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil, jsou v běžném stavu pod velením guvernérů. Znamená to tedy, že odpovědnost za bezpečnostní situaci v regionech nadále leží na bedrech guvernérů a starostů.
Trump v neděli také oznámil, že chce prohlásit hnutí Antifa za teroristickou organizaci. Antifa, což je zkratka pro antifašistickou akci, je sdružením extrémně levicových skupin, které místo cestou politických reforem požadují změny okamžitým zákrokem. Organizace Antify často vystupují militantně a za protivníky považují nejen krajní pravici, ale i konzervativce, kapitalistický systém či nadnárodní koncerny.
Na protesty reagoval i Trumpův demokratický protikandidát v nadcházejících prezidentských volbách Joe Biden. „Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce,“ napsal v komuniké. Americkou reakcí ale podle něj není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. „Nesmíme nechat bolest, aby nás zničila,“ doplnil.
Vlnu protestů v desítkách měst, které trvají již pátým dnem, vyvolala násilná pondělní smrt George Floyda, jemuž v Minneapolisu ve státě Minnesota více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Jedno z hesel, které se během nich často objevuje, zní „Nemůžu dýchat“, tedy jedna z posledních slov zesnulého muže.
Události měly odezvu i v Kanadě, Británii, Itálii či Německu, kde lidé také vyšli do ulic s hesly proti rasismu, policejnímu násilí i policii obecně. Demonstrace se chystají i v dalších dnech.
