Média strana 5 z 5

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Pražský soud uvalil vazbu na šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného. Podle obžaloby měl ohrozit vydavatelství Florenc, jehož byl ředitelem, a stát připravit o 24 milionů korun. K případu se vyjádřil zástupce šéfredaktora Lubor Kazda. Ten měl celý případ za politickou záležitost. Porybný byl o dva dny později propuštěn na kauci. Později bylo stíhání zastaveno jako neodůvodněné.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V bezprecedentní situaci se nachází někteří Ukrajinci, kterým se nedaří přesvědčit příbuzné žijící v Rusku o skutečném stavu válečného konfliktu na území Ukrajiny. Jednou z nich je i pětadvacetiletá Oleksandra, která se od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskou armádou ukrývá v koupelně svého bytu. Matka mladé Ukrajinky, jež žije v Moskvě, nechce uvěřit ani videím vlastní dcery.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.

Ve Francii vyšel nový román enfant terrible francouzské literatury Michela Houellebecqa. Autor se v novince Anéantir opět věnuje úpadku západní civilizace a varuje před nadvládou médií, sociálních sítí a povrchností politiky. Kniha je hit, za dva dny se prodalo 75 tisíc výtisků.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Zdravotní sestra Věra Marešová neuspěla s ústavní stížností, kterou se domáhala dalšího milionového odškodnění od televize Nova. Ústavní soud její stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Marešová se za nerespektování presumpce neviny v reportážích a článcích týkajících se jejího trestního stíhání po televizi domáhala odškodného v celkové výši 12 milionů korun. Soudy jí uznaly ale jen 1,2 milionu korun.

Autoritářský prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji v zemi. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity. V centru Almaty pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích. Některá místní média uvádějí, že zemi údajně opustil bývalý vládce Nursultan Nazarbajev. K situaci se vyjadřují také někteří světoví státníci.

V hlavním zpravodajském pořadu nově vzniklé České televize vystoupil její prozatímní ředitel Ivo Mathé. Česká televize byla zřízena 1. ledna 1992 jako instituce již nikoliv státní, nýbrž veřejnoprávní, s cílem uchránit ji politických tlaků a zajistit tak její nestrannost a objektivitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Polský prezident Andrzej Duda analyzuje schválenou novelu mediálního zákona. O jejím osudu rozhodne do tří týdnů. Zákon v pátek nečekaně prošel parlamentem. Na hlasování čekal od září, kdy ho zamítl Senát. Sporná norma zakazuje firmám mimo Evropský hospodářský prostor většinové vlastnictví polských médií. Podle kritiků míří hlavně na nezávislou stanici TVN, kde má většinu americká společnost Discovery.

Titul krále tanečního parketu jedenácté řady StarDance získal herec Jan Cina. Stříbrná skončila farářka Martina Viktorie Kopecká a třetí místo obsadil krasobruslař Tomáš Verner. Leitmotivem letošního ročníku byl čas. V publiku na pražském Výstavišti zasedli i zdravotníci z takzvané první linie. Divácky oblíbená soutěž se vrátila na obrazovky České televize po roce pauzy, kterou způsobil koronavirus.

Ruský státní mediální holding Rossija segodňa, známý spíše pod anglickou zkratkou RT jako Russia Today, usiluje o výlučná práva a monopol na značku „zahraniční agent“. Upozornil na to nezávislý zpravodajský server Meduza v souvislosti s žalobou RT proti moskevskému obchodu Feelosophy Store, který začal nabízet trička s potiskem „zahraniční agent“ právě na podporu Meduzy. Té tuto hanlivou nálepku přiřkly úřady letos na jaře.

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.

Dvěma českým Romům se dostalo výjimečného uznání, když je ve Vatikánu přijal papež František. Požehnal nejen jim, ale i celému romskému národu, fotbalu a sportu obecně. Právě fotbal totiž dostal českou dvojici do centra katolické církve. V dresu Světové romské federace porazili vatikánské fotbalisty 7:6, ale o to prý vůbec nešlo. Přátelské utkání na tréninkovém trávníku římského Lazia mělo především upozornit na diskriminaci, rasismus, ale i na to, že sport spojuje. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Federální shromáždění schválilo zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Státní televize se přeměnila na veřejnoprávní a vznikly legislativní podmínky pro vznik soukromých a komerčních televizí. Rovněž byly ustanoveny podmínky pro fungování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Více v rozhovoru s generálním ředitelem Čs. televize Jiřím Kantůrkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Hnutí ANO a premiér Andrej Babiš utrpěli nečekanou porážku a jejich šance, že budou sestavovat příští českou vládu, jsou mizivé, píší média ve Francii nebo v Belgii. Německá i některá britská média ovšem píší i o hrozícím politickém patu. Evropský tisk si také všímá konce sociální demokracie a komunistů v české Poslanecké sněmovně, v obou případech po desetiletích. V komentářích polských médií se objevují obavy, že výsledek voleb zkomplikuje řešení sporu ohledně Dolu Turów. Slovenský tisk považuje situaci v Česku za naději pro střední Evropu.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Volební lídři ze Středočeského kraje se v debatě zamýšleli nad tím, jak zabránit šíření dezinformací. Diskutovali taky o tom, zda jsou dnes média svobodná a jestli je správné, když premiér některá vlastní. Hosty debaty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Pořad moderovala Světlana Witowská.