Média strana 4 z 5

Federální shromáždění schválilo zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Státní televize se přeměnila na veřejnoprávní a vznikly legislativní podmínky pro vznik soukromých a komerčních televizí. Rovněž byly ustanoveny podmínky pro fungování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Více v rozhovoru s generálním ředitelem Čs. televize Jiřím Kantůrkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Hnutí ANO a premiér Andrej Babiš utrpěli nečekanou porážku a jejich šance, že budou sestavovat příští českou vládu, jsou mizivé, píší média ve Francii nebo v Belgii. Německá i některá britská média ovšem píší i o hrozícím politickém patu. Evropský tisk si také všímá konce sociální demokracie a komunistů v české Poslanecké sněmovně, v obou případech po desetiletích. V komentářích polských médií se objevují obavy, že výsledek voleb zkomplikuje řešení sporu ohledně Dolu Turów. Slovenský tisk považuje situaci v Česku za naději pro střední Evropu.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Volební lídři ze Středočeského kraje se v debatě zamýšleli nad tím, jak zabránit šíření dezinformací. Diskutovali taky o tom, zda jsou dnes média svobodná a jestli je správné, když premiér některá vlastní. Hosty debaty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Pořad moderovala Světlana Witowská.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Už více než dva týdny musí ruská nezávislá televize Dožď uvádět všechny své pořady označením zahraniční agent. Vysílá sice jen po internetu a kabelu, ale je stále nezávislou, na rozdíl od Kremlem kontrolovaných státních televizí. Ruské úřady tvrdí, že tak označují redakce placené z ciziny, které dělají politickou činnost.

Policii se nepodařilo vypátrat, kdo stál za loňským únikem informací o údajném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin. Ten měl do Prahy přivézt ruský diplomat. Policie případ odložila, sdělil ČT dozorující státní zástupce Marek Bodlák. Policisté případ prověřovali na základě trestního oznámení, které loni podala Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle BIS únik informací zásadně zkomplikoval práci kontrarozvědky i policie a téměř znemožnil vyšetření případu.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

V Havlíčkově Brodě začal 17. ročník Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského (LŽŠ). Podle jednoho ze zakladatelů Milana Pilaře se jí účastní vzhledem k epidemické situaci jen lidé z České republiky a Slovenska. Na programu jsou přednášky a besedy určené veřejnosti se zájmem o média a historii i současnost střední Evropy.

Dezinformacím a nepravdivým zprávám na internetu věří nejvíce senioři. Vyplývá to z nového průzkumu o důvěryhodnosti médií. Navíc se ukázalo, že tradičním zdrojům lidé nad 60 let příliš nevěří. Například o covidu čte denně každý desátý senior zprávy, které dostal do e-mailové schránky. Většinou věří spíš přátelům než lékařům. V lepší orientaci pomáhají starším lidem dobrovolníci i sociální pracovníci.

V úterý večer demonstrovaly po celém Polsku lidé na obranu svobody médií. Stalo se tak v předvečer rozhodování zákonodárců o návrhu zákona, který má podle odpůrců kabinetu umlčet televizní stanici vlastněnou americkou společností a kritickou vůči nynější polské vládě. „Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko“ zněla hesla demonstrací.

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Na ulici v Amsterdamu někdo postřelil známého novináře Petera R. de Vriese, který se už několik desetiletí věnuje kriminálním kauzám. Incident potvrdila policie, dle médií je žurnalista hospitalizován. De Vries v minulosti opakovaně čelil výhrůžkám od kriminálního podsvětí.

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Některé evropské noviny tento týden odmítly otisknout celostránkový placený inzerát podepsaný maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informovala o tom agentura Reuters, podle které média své rozhodnutí odůvodnila tím, že nechtějí dávat prostor politikovi, jenž podkopává lidská práva a svobodu tisku. Mezi listy, které reklamu naopak publikovaly, patří například český deník MF Dnes. Jeho vyjádření se ČTK snaží získat.

Sněžím a jsem down, to je nejspíš nejznámější zápisek z deníku někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Víc než zápisky o jeho závislosti na kokainu byly důležité ty o milionových úplatcích. Deník i s Dbalého počítačem zabavili policisté, později se k němu dostali novináři. Příběh dříve uznávaného neurochirurga a ředitele pražské nemocnice, ze kterého se stal alkoholik a drogově závislý, který skončil za mřížemi, rozplétal na stránkách Lidových novin i v knize reportér Radek Kedroň. Případ s ním v pravidelné rubrice Kauzy připomene pořad Newsroom ČT24.

Byl to důkazní materiál, který ze soudního spisu unikl do médií. Zobrazuje posledních pár vteřin života čtrnácti lidí a bez jakékoli úpravy ho odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Video se následně rozšířilo do dalších médií a na sociální sítě. Měsíc po tragédii, která stále není vyšetřená, se Italové pozastavují nad praxí novinářů a shodují se, že takové video zveřejnit neměli. Proč a co televizi nejspíš vedlo k opačnému závěru, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Hongkongský prodemokratický list Apple Daily oznámil, že do soboty ukončí činnost. Tamní policie totiž provedla v redakci deníku minulý týden razii, zadržela jeho šéfredaktora, ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Zmrazen byl také majetek v hodnotě osmnácti milionů hongkongských dolarů (49,4 milionu korun), který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.