Rána do srdce společnosti, píše slovenský tisk. Zahraniční média si všímají, že vláda viní opozici

Za ránu do srdce slovenské společnosti, která čelí pokročilému rozkladu bezpečnosti a společenskému chaosu, označil slovenský tisk středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Zahraniční média si všímají, že vláda obviňuje z útoku opozici.

„Atentát na Roberta Fica není jen atentátem na premiéra, na představitele státu, na občana Fica, je to rána do srdce naší demokracie, společnosti – Slovenska. Slovensko, probuď se konečně,“ napsal list Pravda. Slovensko podle něj nezvládá demokracii, společnost se rozpadá, chybí úcta, respekt a spolupatřičnost a že mementem nebyla ani vražda novináře Jána Kuciaka z roku 2018, ani nejhůře zvládnutá pandemie nemoci covid-19 v rámci Evropské unie.

„Slovensko se stalo svědkem události, jaká nemá v dějinách našeho státu obdoby,“ uvedly Hospodárske noviny.

„Stali jsme se zemí s takovým stupněm veřejně komunikované nenávisti, v takovém pokročilém stavu rozkladu bezpečnosti a společenského chaosu, že si vůbec poprvé v celé své historii napíšeme do kroniky šokující zprávu – postřelili předsedu vlády,“ shrnul list Sme. Poznamenal, že slovenská společnost je plná křiku, frustrace a hněvu, je plná všech negativních emocí.

Šéfredaktoři předních slovenských médií ve společném prohlášení uvedli, že útok na Fica nesmí spustit další agresi, verbální útoky a pomstu. Zdůrazňují, že Slovensko se nesmí vydat na cestu nenávisti, která by zemi posunula na nejtemnější místa na mapě.

Zahraniční média: Vláda viní opozici, která atentát odsoudila

Zahraniční média popisují hrozbu politické polarizace, přičemž vývoj na Slovensku spojují s agresivním stylem Ficovy vlády. Také si všímají toho, jak vládní politici po atentátu ihned svalovali vinu na opozici a „liberální média“.

„Od znovuzvolení premiérem loni na podzim je Fico od liberální a konzervativní opozice tvrdě kritizován. Politici levicově nacionální strany Smer tvrdí, že útok jde na vrub opozici a liberálním médiím. Opoziční politici ale vyjádřili šok a čin odsoudili,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

„Pozadí zločinu je stále nejasné. Atentát přichází v době politické nenávisti, se kterou se Slovensko dlouhodobě potýká. K této polarizaci přispěl také slovenský premiér. To se ukázalo i na rozhodnutí prezidentky Zuzany Čaputové znovu nekandidovat v letošních prezidentských volbách. Ficova oponentka už nevydržela tlak a tón svých odpůrců,“ píše magazín Der Spiegel.

Zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD uvedla, že slovenská společnost je extrémně polarizovaná a že atentát odborníci vysvětlují jako tragickou eskalaci. „Odcházející liberální prezidentka Zuzana Čaputová, která sama od Fica často čelila verbálním útokům, útok odsoudila stejně jako politici všech opozičních stran. Vyzývají ke smíření. Část Ficova táboru naopak rétoriku zesiluje, například místopředseda Ficovy strany Ľuboš Blaha.“

To, že Blaha obvinil z odpovědnosti za útok na premiéra liberální média a progresivní politiky, zaznamenal také magazín Stern. Ten rovněž uvedl, že Fico v koalici s krajně pravicovými stranami prosadil politický obrat, kdy Slovensko přestalo zbrojně podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu. „Vládu v Kyjevě vyzval mimo jiné k tomu, aby Rusku postoupila území.“

BBC: Útok Slovensko zatáhl do neprobádaných vod

Od návratu Roberta Fica do pozice slovenského premiéra v zemi stoupalo napětí, středeční útok na předsedu vlády ale Slovensko zatáhl do neprobádaných vod, napsala zpravodajská společnost BBC. Ficova vláda podle ní za poslední půlrok „vzala na slovenské instituce kladivo“, a připomíná nedávnou reformu soudnictví nebo aktuální snahu vyměnit vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu.

Americký deník The New York Times (NYT) označil střelbu v Handlové za nejvážnější útok na evropského lídra za poslední dekády. „Pokus o atentát rozvířil obavy, že čím dál více polarizovaná a jedovatá politická debata v Evropě se zvrhla v násilí.“

Web Politico publikoval článek kanadsko-anglického novináře Toma Nicholsona, jenž dříve dlouho působil na Slovensku a podle něhož země prolomila „další tabu, o němž si občané nikdy nemysleli, že bude porušeno“.

Le Monde: Fico přiživuje atmosféru nenávisti

Okamžitého hledání viníka si všímají i další média včetně deníku The Washington Post. „Absence informací o možných motivech střelce nezabránila Ficovým populistickým spojencům ve svalování viny. Jakkoli zároveň volali po klidu, obviňovali politickou opozici a novináře ze šíření nenávisti a vytváření atmosféry, která přiživuje útoky,“ píše list.

Podle agentury Bloomberg útok na Fica rychle přitáhl pozornost ke „štvavé politice, která se v Evropě tak rozšířila od koronavirové pandemie a kterou dál rozdmýchala válka Ruska proti Ukrajině“. Spíše než s médii ale vývoj na Slovensku agentura spojuje s politikou samotného Fica, který se podle ní snaží využívat neshody ve společnosti a vykreslovat Evropskou unii či nevládní organizace jako nepřátele státu. „Tato strategie ve stylu ‚rozděluj a panuj‘ zanechala Slovensko více polarizované než kdy dříve,“ poznamenává Bloomberg.

Podle francouzského deníku Le Monde je jasné, že útok na premiéra žádnou národní jednotu nepřinese. List vychází z prvních reakcí některých vládních politiků, kteří hovořili i o krvi na rukách opozice a médií. „Vícero zástupců (parlamentní) většiny přicházelo s výbušnými tvrzeními od prvních minut po atentátu.“ Deník píše, že je to Fico, kdo „v zásadě přiživuje atmosféru nenávisti a neshod vůči všem svým oponentům a všem protiváhám, které se odváží vystoupit proti odklonu od demokracie, na který dohlíží“.

Do celoevropských souvislostí dávají incident i přední deníky ve Španělsku a Itálii. Podle komentátora listu El País Claudiho Péreze politické násilí dál komplikuje hledání shody napříč Evropskou unií na zásadních otázkách dnešní doby, jakými jsou ruská válka na Ukrajině a válka Hamásu s Izraelem nebo technologická revoluce.

Podle komentáře Paola Lepriho v italském deníku Corriere della Sera je EU nemocná a musí se vypořádat s nenávistí. „Tento atentát, který přichází po různých agresích z posledních dní v Německu, je pozoruhodným výstražným signálem, který by neměl být ignorován,“ uvádí Lepri s odkazem na útoky na dva německé politiky. „Politické násilí existuje, může překonávat hranice a rozvíjet se ve společenství zemí, o němž jsme si mysleli, že je v bezpečí před vnitřními hrozbami,“ pokračuje komentář v Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...