Rána do srdce společnosti, píše slovenský tisk. Zahraniční média si všímají, že vláda viní opozici

Za ránu do srdce slovenské společnosti, která čelí pokročilému rozkladu bezpečnosti a společenskému chaosu, označil slovenský tisk středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Zahraniční média si všímají, že vláda obviňuje z útoku opozici.

„Atentát na Roberta Fica není jen atentátem na premiéra, na představitele státu, na občana Fica, je to rána do srdce naší demokracie, společnosti – Slovenska. Slovensko, probuď se konečně,“ napsal list Pravda. Slovensko podle něj nezvládá demokracii, společnost se rozpadá, chybí úcta, respekt a spolupatřičnost a že mementem nebyla ani vražda novináře Jána Kuciaka z roku 2018, ani nejhůře zvládnutá pandemie nemoci covid-19 v rámci Evropské unie.

„Slovensko se stalo svědkem události, jaká nemá v dějinách našeho státu obdoby,“ uvedly Hospodárske noviny.

„Stali jsme se zemí s takovým stupněm veřejně komunikované nenávisti, v takovém pokročilém stavu rozkladu bezpečnosti a společenského chaosu, že si vůbec poprvé v celé své historii napíšeme do kroniky šokující zprávu – postřelili předsedu vlády,“ shrnul list Sme. Poznamenal, že slovenská společnost je plná křiku, frustrace a hněvu, je plná všech negativních emocí.

Šéfredaktoři předních slovenských médií ve společném prohlášení uvedli, že útok na Fica nesmí spustit další agresi, verbální útoky a pomstu. Zdůrazňují, že Slovensko se nesmí vydat na cestu nenávisti, která by zemi posunula na nejtemnější místa na mapě.

Zahraniční média: Vláda viní opozici, která atentát odsoudila

Zahraniční média popisují hrozbu politické polarizace, přičemž vývoj na Slovensku spojují s agresivním stylem Ficovy vlády. Také si všímají toho, jak vládní politici po atentátu ihned svalovali vinu na opozici a „liberální média“.

„Od znovuzvolení premiérem loni na podzim je Fico od liberální a konzervativní opozice tvrdě kritizován. Politici levicově nacionální strany Smer tvrdí, že útok jde na vrub opozici a liberálním médiím. Opoziční politici ale vyjádřili šok a čin odsoudili,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

„Pozadí zločinu je stále nejasné. Atentát přichází v době politické nenávisti, se kterou se Slovensko dlouhodobě potýká. K této polarizaci přispěl také slovenský premiér. To se ukázalo i na rozhodnutí prezidentky Zuzany Čaputové znovu nekandidovat v letošních prezidentských volbách. Ficova oponentka už nevydržela tlak a tón svých odpůrců,“ píše magazín Der Spiegel.

Zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD uvedla, že slovenská společnost je extrémně polarizovaná a že atentát odborníci vysvětlují jako tragickou eskalaci. „Odcházející liberální prezidentka Zuzana Čaputová, která sama od Fica často čelila verbálním útokům, útok odsoudila stejně jako politici všech opozičních stran. Vyzývají ke smíření. Část Ficova táboru naopak rétoriku zesiluje, například místopředseda Ficovy strany Ľuboš Blaha.“

To, že Blaha obvinil z odpovědnosti za útok na premiéra liberální média a progresivní politiky, zaznamenal také magazín Stern. Ten rovněž uvedl, že Fico v koalici s krajně pravicovými stranami prosadil politický obrat, kdy Slovensko přestalo zbrojně podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu. „Vládu v Kyjevě vyzval mimo jiné k tomu, aby Rusku postoupila území.“

BBC: Útok Slovensko zatáhl do neprobádaných vod

Od návratu Roberta Fica do pozice slovenského premiéra v zemi stoupalo napětí, středeční útok na předsedu vlády ale Slovensko zatáhl do neprobádaných vod, napsala zpravodajská společnost BBC. Ficova vláda podle ní za poslední půlrok „vzala na slovenské instituce kladivo“, a připomíná nedávnou reformu soudnictví nebo aktuální snahu vyměnit vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu.

Americký deník The New York Times (NYT) označil střelbu v Handlové za nejvážnější útok na evropského lídra za poslední dekády. „Pokus o atentát rozvířil obavy, že čím dál více polarizovaná a jedovatá politická debata v Evropě se zvrhla v násilí.“

Web Politico publikoval článek kanadsko-anglického novináře Toma Nicholsona, jenž dříve dlouho působil na Slovensku a podle něhož země prolomila „další tabu, o němž si občané nikdy nemysleli, že bude porušeno“.

Le Monde: Fico přiživuje atmosféru nenávisti

Okamžitého hledání viníka si všímají i další média včetně deníku The Washington Post. „Absence informací o možných motivech střelce nezabránila Ficovým populistickým spojencům ve svalování viny. Jakkoli zároveň volali po klidu, obviňovali politickou opozici a novináře ze šíření nenávisti a vytváření atmosféry, která přiživuje útoky,“ píše list.

Podle agentury Bloomberg útok na Fica rychle přitáhl pozornost ke „štvavé politice, která se v Evropě tak rozšířila od koronavirové pandemie a kterou dál rozdmýchala válka Ruska proti Ukrajině“. Spíše než s médii ale vývoj na Slovensku agentura spojuje s politikou samotného Fica, který se podle ní snaží využívat neshody ve společnosti a vykreslovat Evropskou unii či nevládní organizace jako nepřátele státu. „Tato strategie ve stylu ‚rozděluj a panuj‘ zanechala Slovensko více polarizované než kdy dříve,“ poznamenává Bloomberg.

Podle francouzského deníku Le Monde je jasné, že útok na premiéra žádnou národní jednotu nepřinese. List vychází z prvních reakcí některých vládních politiků, kteří hovořili i o krvi na rukách opozice a médií. „Vícero zástupců (parlamentní) většiny přicházelo s výbušnými tvrzeními od prvních minut po atentátu.“ Deník píše, že je to Fico, kdo „v zásadě přiživuje atmosféru nenávisti a neshod vůči všem svým oponentům a všem protiváhám, které se odváží vystoupit proti odklonu od demokracie, na který dohlíží“.

Do celoevropských souvislostí dávají incident i přední deníky ve Španělsku a Itálii. Podle komentátora listu El País Claudiho Péreze politické násilí dál komplikuje hledání shody napříč Evropskou unií na zásadních otázkách dnešní doby, jakými jsou ruská válka na Ukrajině a válka Hamásu s Izraelem nebo technologická revoluce.

Podle komentáře Paola Lepriho v italském deníku Corriere della Sera je EU nemocná a musí se vypořádat s nenávistí. „Tento atentát, který přichází po různých agresích z posledních dní v Německu, je pozoruhodným výstražným signálem, který by neměl být ignorován,“ uvádí Lepri s odkazem na útoky na dva německé politiky. „Politické násilí existuje, může překonávat hranice a rozvíjet se ve společenství zemí, o němž jsme si mysleli, že je v bezpečí před vnitřními hrozbami,“ pokračuje komentář v Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 3 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 6 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 8 hhodinami
Načítání...