Rána do srdce společnosti, píše slovenský tisk. Zahraniční média si všímají, že vláda viní opozici

Za ránu do srdce slovenské společnosti, která čelí pokročilému rozkladu bezpečnosti a společenskému chaosu, označil slovenský tisk středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Zahraniční média si všímají, že vláda obviňuje z útoku opozici.

„Atentát na Roberta Fica není jen atentátem na premiéra, na představitele státu, na občana Fica, je to rána do srdce naší demokracie, společnosti – Slovenska. Slovensko, probuď se konečně,“ napsal list Pravda. Slovensko podle něj nezvládá demokracii, společnost se rozpadá, chybí úcta, respekt a spolupatřičnost a že mementem nebyla ani vražda novináře Jána Kuciaka z roku 2018, ani nejhůře zvládnutá pandemie nemoci covid-19 v rámci Evropské unie.

„Slovensko se stalo svědkem události, jaká nemá v dějinách našeho státu obdoby,“ uvedly Hospodárske noviny.

„Stali jsme se zemí s takovým stupněm veřejně komunikované nenávisti, v takovém pokročilém stavu rozkladu bezpečnosti a společenského chaosu, že si vůbec poprvé v celé své historii napíšeme do kroniky šokující zprávu – postřelili předsedu vlády,“ shrnul list Sme. Poznamenal, že slovenská společnost je plná křiku, frustrace a hněvu, je plná všech negativních emocí.

Šéfredaktoři předních slovenských médií ve společném prohlášení uvedli, že útok na Fica nesmí spustit další agresi, verbální útoky a pomstu. Zdůrazňují, že Slovensko se nesmí vydat na cestu nenávisti, která by zemi posunula na nejtemnější místa na mapě.

Zahraniční média: Vláda viní opozici, která atentát odsoudila

Zahraniční média popisují hrozbu politické polarizace, přičemž vývoj na Slovensku spojují s agresivním stylem Ficovy vlády. Také si všímají toho, jak vládní politici po atentátu ihned svalovali vinu na opozici a „liberální média“.

„Od znovuzvolení premiérem loni na podzim je Fico od liberální a konzervativní opozice tvrdě kritizován. Politici levicově nacionální strany Smer tvrdí, že útok jde na vrub opozici a liberálním médiím. Opoziční politici ale vyjádřili šok a čin odsoudili,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

„Pozadí zločinu je stále nejasné. Atentát přichází v době politické nenávisti, se kterou se Slovensko dlouhodobě potýká. K této polarizaci přispěl také slovenský premiér. To se ukázalo i na rozhodnutí prezidentky Zuzany Čaputové znovu nekandidovat v letošních prezidentských volbách. Ficova oponentka už nevydržela tlak a tón svých odpůrců,“ píše magazín Der Spiegel.

Zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD uvedla, že slovenská společnost je extrémně polarizovaná a že atentát odborníci vysvětlují jako tragickou eskalaci. „Odcházející liberální prezidentka Zuzana Čaputová, která sama od Fica často čelila verbálním útokům, útok odsoudila stejně jako politici všech opozičních stran. Vyzývají ke smíření. Část Ficova táboru naopak rétoriku zesiluje, například místopředseda Ficovy strany Ľuboš Blaha.“

To, že Blaha obvinil z odpovědnosti za útok na premiéra liberální média a progresivní politiky, zaznamenal také magazín Stern. Ten rovněž uvedl, že Fico v koalici s krajně pravicovými stranami prosadil politický obrat, kdy Slovensko přestalo zbrojně podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu. „Vládu v Kyjevě vyzval mimo jiné k tomu, aby Rusku postoupila území.“

BBC: Útok Slovensko zatáhl do neprobádaných vod

Od návratu Roberta Fica do pozice slovenského premiéra v zemi stoupalo napětí, středeční útok na předsedu vlády ale Slovensko zatáhl do neprobádaných vod, napsala zpravodajská společnost BBC. Ficova vláda podle ní za poslední půlrok „vzala na slovenské instituce kladivo“, a připomíná nedávnou reformu soudnictví nebo aktuální snahu vyměnit vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu.

Americký deník The New York Times (NYT) označil střelbu v Handlové za nejvážnější útok na evropského lídra za poslední dekády. „Pokus o atentát rozvířil obavy, že čím dál více polarizovaná a jedovatá politická debata v Evropě se zvrhla v násilí.“

Web Politico publikoval článek kanadsko-anglického novináře Toma Nicholsona, jenž dříve dlouho působil na Slovensku a podle něhož země prolomila „další tabu, o němž si občané nikdy nemysleli, že bude porušeno“.

Le Monde: Fico přiživuje atmosféru nenávisti

Okamžitého hledání viníka si všímají i další média včetně deníku The Washington Post. „Absence informací o možných motivech střelce nezabránila Ficovým populistickým spojencům ve svalování viny. Jakkoli zároveň volali po klidu, obviňovali politickou opozici a novináře ze šíření nenávisti a vytváření atmosféry, která přiživuje útoky,“ píše list.

Podle agentury Bloomberg útok na Fica rychle přitáhl pozornost ke „štvavé politice, která se v Evropě tak rozšířila od koronavirové pandemie a kterou dál rozdmýchala válka Ruska proti Ukrajině“. Spíše než s médii ale vývoj na Slovensku agentura spojuje s politikou samotného Fica, který se podle ní snaží využívat neshody ve společnosti a vykreslovat Evropskou unii či nevládní organizace jako nepřátele státu. „Tato strategie ve stylu ‚rozděluj a panuj‘ zanechala Slovensko více polarizované než kdy dříve,“ poznamenává Bloomberg.

Podle francouzského deníku Le Monde je jasné, že útok na premiéra žádnou národní jednotu nepřinese. List vychází z prvních reakcí některých vládních politiků, kteří hovořili i o krvi na rukách opozice a médií. „Vícero zástupců (parlamentní) většiny přicházelo s výbušnými tvrzeními od prvních minut po atentátu.“ Deník píše, že je to Fico, kdo „v zásadě přiživuje atmosféru nenávisti a neshod vůči všem svým oponentům a všem protiváhám, které se odváží vystoupit proti odklonu od demokracie, na který dohlíží“.

Do celoevropských souvislostí dávají incident i přední deníky ve Španělsku a Itálii. Podle komentátora listu El País Claudiho Péreze politické násilí dál komplikuje hledání shody napříč Evropskou unií na zásadních otázkách dnešní doby, jakými jsou ruská válka na Ukrajině a válka Hamásu s Izraelem nebo technologická revoluce.

Podle komentáře Paola Lepriho v italském deníku Corriere della Sera je EU nemocná a musí se vypořádat s nenávistí. „Tento atentát, který přichází po různých agresích z posledních dní v Německu, je pozoruhodným výstražným signálem, který by neměl být ignorován,“ uvádí Lepri s odkazem na útoky na dva německé politiky. „Politické násilí existuje, může překonávat hranice a rozvíjet se ve společenství zemí, o němž jsme si mysleli, že je v bezpečí před vnitřními hrozbami,“ pokračuje komentář v Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...