Fotbalistka Kateřina Svitková glosuje a spolukomentuje jako vůbec první žena mistrovství Evropy na ČT Sport. Dlouholetou reprezentantku a čtyřnásobnou nejlepší hráčku roku v její nové roli nejvíce překvapila odezva diváků. Klíčová je pro ni příprava na zápasy, aby komentování mohla vyšperkovat zajímavostmi, popsala v pořadu Události, komentáře.
Až takový ohlas diváků jsem nečekala, řekla fotbalová komentátorka na Euru Svitková
Události, komentáře: Fotbalová komentátorka Kateřina Svitková (zdroj: ČT24)
Svitková hrála dvě sezony za londýnský West Ham United, jako první Češka s profesionální smlouvu pak přesídlila také do sousední Chelsea. Po zranění se vrátila jako hostující hráčka do mateřského klubu pražské Slavie. Nyní však místo na trávník zamířila za mikrofon, odkud komentuje evropský šampionát.
„Baví mě to strašně moc,“ říká o komentování Svitková. „Snažím se sledovat co nejvíce, snažím se koukat i na různá videa, co běží internetem, na různé aktuality o hráčích, o týmech, které by mohly být zajímavé a které bych mohla použít ve studiu nebo při komentování.“
Dává na doporučení kolegů, od kterých ale zároveň slýchává, že každý komentátor si musí najít svůj vlastní přístup. „Takže tím se řídím,“ doplnila. Největším překvapením pro ni byl pozitivní ohlas od diváků. „Upřímně jsem nečekala až takový ohlas,“ svěřila se.
Na některých věcech ještě bude muset zapracovat, přiznává. „Není samozřejmě žádné překvapení, že nemluvím moc spisovně. Nikdy jsem tak moc nemluvila, ale vím, že když chci vystupovat v televizi, tak je to potřeba. (...) Slyšela jsem i rady, že bych měla zapracovat na intonaci a různých změnách používání hlasu,“ uvedla Svitková.
Ženský fotbal se mužskému dorovná možná za stovky let, myslí si Svitková
I mimo šampionát fotbal sleduje, a to zejména nejvyšší anglickou fotbalovou soutěž Premier League, která je podle ní „nejlepší ligou na světě“. „Celou zemi to baví a pohltí ji to každou sezonu. To je mi na tom vlastně nejsympatičtější,“ popsala.
Svitková nepředpokládá, že se ženský fotbal, který je podle ní „v plenkách“, v dohledné době vyrovná tomu mužskému. „Jestli tomu tak bude, tak třeba v řádu stovek let,“ myslí si. „Nevím, co všechno by se muselo změnit, aby se k tomu ženský fotbal přiblížil a nebo dorovnal. To si myslím, že je nereálné.“
