Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

3 minuty
Události: Problémy britské BBC
Zdroj: ČT24

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.

Před týdnem The Daily Telegraph upozornil na interní audit v BBC, který na pochybení poukazoval. Následně tlak na vedení BBC zesílil, což vedlo k rezignaci ředitele a šéfky zpravodajství. Jádrem kauzy, která se týká celkově problematického přístupu ke zpravodajství, je dokumentární pořad programu Panorama s kontroverzním sestříháním projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci ve Washingtonu zaútočili na Kapitol, sídlo Kongresu USA.

„Půjdeme ke Kapitolu a já budu s vámi a budeme bojovat. Budeme bojovat jako o život, a pokud nebudete bojovat jako o život, už nikdy více nebudete mít zemi,“ zněl sestříhaný Trumpův projev. Ve skutečnosti ale interní zpráva uvedla, že výzva k pochodu ke Kapitolu přišla v 15. minutě proslovu a část o boji jako o život následovala o 54 minut později.

Někdejší ministr kultury, médií a sportu John Whittingdale prohlásil, že práce ředitele BBC je jedna z nejtvrdších v mediální branži. Společnost totiž vytváří tisíce hodin obsahu, ve kterém podle něj může dojít k chybám. Dodal, že nyní bylo od dřívějších pochybení odlišné to, že když zpráva Rady BBC o problémech informovala, nic se nedělo. I poté, co se taková informace dostala do médií, měla podle Whittingdalea zareagovat BBC rychleji.

Yelland v pondělí v pořadu BBC Radio 4 řekl, že rezignace vedení je výsledkem puče, protože Rada BBC práci Davieho a jeho týmu dlouhodobě podkopávala. Tvrdil také, že část rady kvůli tomu spolupracovala se znepřátelenými šéfredaktory deníků, jistým bývalým premiérem či nepřáteli veřejnoprávního vysílání.

Takové vyjádření ale odmítl bývalý šéfredaktor The Daily Telegraph Charles Moore. „Absolutně klíčovou věcí BBC pro její přežití je její nestrannost,“ řekl Moore. Poznamenal, že místo obviňování z puče je třeba posluchačům říct, co bylo v interní zprávě a jak závažná obvinění obsahuje.

8 minut
Redaktorka ČT Katarína Sedláčková komentuje rezignaci ředitele BBC a šéfky zpravodajství
Zdroj: ČT24

Ke kauze se vyjádřil i někdejší ředitel zpravodajství BBC Roger Mosey, který v pořadu BBC Breakfast řekl, že je mu odchodu Davieho líto, ale že sestříhání Trumpova projevu bylo neobhajitelné. Poznamenal také, že BBC o tom věděla a očividně reagovala pomalu. Mosey rovněž poukázal na jisté vnitřní politikaření, kdy Rada BBC je rozdělená v názorech na zpravodajství a na to, jak by se zpravodajství mělo řídit.

Někdejší vedoucí pracovník stanice BBC One Peter Fincham označil odchod Davieho a Turnessové za smutný den pro BBC. Prohlásil ovšem, že jedním z nejhorších zvyků BBC je to, že je pro ni v pořádku hrát mrtvého brouka. „Ta zpráva je z května a oni neudělali vůbec nic,“ zdůraznil.

Deník The Guardian k odchodu vedení BBC napsal, že mu předcházela série týdenních útoků pravicových médií na veřejnoprávní stanici. Výpady zpochybňující nezaujatost BBC začaly zveřejněním zmíněné interní zprávy. Ke kritice se v uplynulém týdnu přidala i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která BBC označila za „stoprocentně lživé zpravodajské médium“ a prohlásila, „že britští daňoví poplatníci jsou nuceni platit účty za levičáckou propagandistickou mašinérii“.

Předseda Rady BBC Samir Shah se v pondělí dopisem parlamentnímu výboru jménem této společnosti britské vysílací společnosti omluvil za kontroverzní sestříhání projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informoval o tom portál BBC s tím, že to označil za chybu v úsudku. „Závěrem těchto debat je, že přijímáme, že způsob sestříhání projevu vyvolal dojem přímé výzvy k násilné akci. BBC by se za tuto chybu v úsudku ráda omluvila,“ napsal Shah. Zmínil také, že zvažuje osobní omluvu Trumpovi.

10 minut
Události, komentáře: Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou
Zdroj: ČT24

BBC nemá problémy jen s Trumpem

Trump už v neděli na své sociální síti Truth Social napsal, že vedení média opouštějí nečestní lidé. „Protože byli přistiženi při zmanipulování mého velmi dobrého (perfektního!) projevu z 6. ledna,“ uvedl. Trump také poslal stanici BBC dopis, ve kterém hrozí právními kroky za sestříhání svého projevu, oznámila BBC.

Podle právníků amerického prezidenta musí BBC stáhnout dokumentární pořad programu Panorama z října 2024 s kontroverzním sestřihem projevu. Podle dopisu se má BBC Trumpovi také omluvit a přiměřeně ho odškodnit. Pokud tak neučiní, bude čelit žalobě ve výši nejméně miliardy dolarů (přibližně 21 miliard korun). Dopis podle agentury Reuters poslali Trumpovi advokáti v neděli.

Televize CNN, jejíž zpravodajství Trump v minulosti opakovaně kritizoval, v analýze uvedla, že k pádu vedení BBC nepřispěl jen Trump, ale vícero faktorů. Britský pravicový tisk podle CNN hodoval jako sup na špatné editaci a reakce BBC byla přinejmenším mdlá. Americká televize atmosféru kolem BBC označila za politicky otrávenou, mimo jiné každodenními spory o podobu pokrytí války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Dodala, že v rezignacích bylo takřka slyšitelné úlevné vydechnutí.

Jako další faktor napjaté situace CNN připomenula, že britská vláda nyní prověřuje takzvanou královskou chartu, která určuje cíle i veřejnou úlohu BBC a financování stanice v podobě licenčních poplatků. Současná podoba charty na konci roku 2027 vyprší. Někteří konzervativní představitelé, jak uvedla CNN, stávající systém licenčních poplatků v době služeb Netflixu či Spotify kritizují jako přežitý. Na chystanou revizi poukázal v analýze i politický korespondent BBC Henry Zeffman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 21 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 5 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 6 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...