Praha – V roce 2004 skončilo vysílání americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky v češtině i slovenštině. Stanice v našich jazycích vysílala rovných 62 let. Zemím, kde panovala jistá dezinformovanost nebo cenzura, se snažila nabídnout alternativu. „Každý den v tuto hodinu vám nabídneme válečné zpravodajství. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu,“ pronesl v první relaci do nepřátelského Německa americký hlasatel William Hale. Psal se rok 1942. 80. léta pak charakterizovala věta: „Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“.
„Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“ – věta, která pomáhala přežít
Ze zahraničních stanic, které zasáhly do naší historie, na sebe více pozornosti poutá Svobodná Evropa. Hlas Ameriky přitom československé posluchače oslovoval hned ve dvou složitých obdobích našich dějin. V době druhé světové války posílal do protektorátu Čechy a Morava slova naděje ústy například populární dvojice Jana Wericha a Jiřího Voskovce. A během komunistické vlády informoval o životě v zemi, která na nás údajně útočila mandelinkou bramborovou.
„Svobodná Evropa se snažila spíše zaměřit na vývoj v zemích, kam vysílala, zatímco Hlas Ameriky se snažil informovat o životě ve Spojených státech. Ale nevyhnul se komentování i zahraničních událostí. Zprávy z počátku 50. let, kdy u nás komunistická propaganda brojila proti mandelince bramborové, americkému brouku, který měl likvidovat úrodu, Hlas Ameriky dementoval,“ popsal historik Jan Koura.
8 minut
Historik: Hlas Ameriky dnes vysílá ve 40 jazycích
Hlas Ameriky měl v určité době dokonce větší poslechovost než známější Svobodná Evropa. „Pro režim v Československu bylo složitější rušit nebo ignorovat vysílání vládní stanice USA, protože tady měla jednoznačnou legitimitu a právní statut, a proto nebyl Hlas Ameriky tolik rušen jako Svobodná Evropa. Zejména v 80. letech nebyl rušen vůbec, takže se dal snáze naladit,“ řekl Koura.
V osmdesátých letech začali Češi slýchat hlas Ivana Medka. Ten po útoku StB na svou osobu po podepsání Charty 77 emigroval do Rakouska. V době totality pak pracoval pro Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
„Ivan Medek je asi tou nejvýznamnější osobností, která československým vysíláním Hlasu Ameriky prošla. Jeho známou větu: 'Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň', si pamatuje snad každý,“ podotkl historik Koura.
Vysílací čas do Československa byl tříhodinový, rozdělený na ranní a večerní relaci. Štvavá vysílačka, jak ji režim označoval, propagovala akce Charty 77, věnovala se tématům náboženské svobody, svobody kulturního projevu i sdružování. Přinášela rovněž zprávy z USA, kupříkladu cestopisné črty Martina Čermáka (Ivo Ducháčka), recenze Josefa Škvoreckého o nových knihách a další.
Hlas Ameriky vznikl vstupem USA do druhé světové války
V prosinci 1941 vstoupily Spojené státy do druhé světové války a chtěly zajistit alternativu vůči německé propagandě. Proto v roce 1942 založily stanici, která byla placena přímo americkou vládou. Úkolem stanice bylo dodávat zprávy do Evropy a severní Afriky okupované Německem. VOA využíval krátkovlnných vysílačů, které sloužily CBS a NBC. V roce 1947 odstartovalo vysílání do Sovětského svazu a zhruba o patnáct let později i pro Kubu.
V březnu 1993 se po rozdělení ČSFR také 28členná československá redakce rozdělila na dvě samostatné redakce: českou a slovenskou. Po reorganizačních opatřeních, zejména po drastickém snížení vysílání v roce 2000, pak zůstalo už jen pár redaktorů. V pátek 27. února 2004 se vysílání VOA pro naše země definitivně odmlčelo. V současné době vysílá Hlas Ameriky ve 40 jazycích, například na Blízkém východě, v Číně nebo na Kubě.
Ucelený archiv Hlasu Ameriky v češtině bohužel neexistuje. Je rozptýlen mezi jednotlivé zaměstnance. Před nedávnem některé nahrávky odvysílal Český rozhlas.
