Soud v USA zablokoval rozhodnutí vrátit zaměstnance Hlasu Ameriky do práce

Americký federální odvolací soud zablokoval rozhodnutí soudu nižší instance, které nařizovalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit více než tisíc zaměstnanců rozhlasové stanice Hlas Ameriky zpět do práce, informuje agentura Reuters.

Federální okresní soudce Royce Lamberth 22. dubna nařídil Trumpově vládě přijmout „veškeré nezbytné kroky“ k navrácení zaměstnanců a smluvních partnerů Hlasu Ameriky na jejich místa a obnovit vysílání a některé granty.

Odvolací soud ve svém sobotním rozhodnutí v poměru dva ku jedné konstatoval, že Lamberth neměl pravomoc nařídit návrat zaměstnanců do práce ani požadovat obnovení grantů ve výši patnácti milionů dolarů (330,7 milionu korun) pro stanice Rádio Svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Networks).

Soudkyně odvolacího soudu Cornelia Pillardová s tímto rozhodnutím kolegů Neomi Raové a Gregoryho Katsase nesouhlasila. Podle ní „téměř zaručuje, že v době, kdy bude případ plně rozhodnut, již stanice nebudou existovat v žádné smysluplné podobě“.

Odvolací soud poznamenal, že vláda nezpochybnila tu část Lamberthova rozhodnutí, která jí ukládá obnovit vysílání Hlasu Ameriky.

Více než tisícovce zaměstnanců nařídila zůstat doma Agentura Spojených států pro globální média (USAGM), která má na starosti vyplácení finančních prostředků a dohled nad činností těchto rozhlasových stanic. Učinila tak poté, co Trump v březnu podepsal příkaz zredukovat na zákonné minimum její činnost. USAGM rovněž sdělila šesti stovkám smluvních partnerů, že s nimi bude ukončena spolupráce.

Nejistý návrat do práce

List The Washington Post předtím v sobotu s odvoláním na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že zaměstnanci Hlasu Ameriky se oficiálně mohli začít vracet do práce a příští týden obnovit vysílání. Agentura USAGM neodpověděla stanici CNN na žádost o komentář, zda rozhodnutí odvolacího soudu znamená, že plán návratu do práce je pozastaven.

Jeden z dlouholetých novinářů Hlasu Ameriky Steve Herman, vedoucí zpravodajů v USA a bývalý zpravodaj v Bílém domě, zveřejnil rozhodnutí odvolacího soudu na sociální síti X a uvedl, že podle právníka rozhlasové stanice je nepravděpodobné, že by se její zaměstnanci vrátili do práce v pondělí pátého května, jak očekávali.

V důsledku Trumpova nařízení Hlas Ameriky poprvé za svou více než osmdesátiletou existenci nevysílá zpravodajství. Webové stránky stanice nebyly od 15. března aktualizovány a rozhlasové stanice v zahraničí, které jsou na jejím programu závislé, přestaly vysílat nebo přehrávají pouze hudbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení války s Ruskem. To napadlo Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, země se od té doby agresi brání. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 1 hhodinou

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 4 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 5 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 6 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...