Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídila snímky, které odhalily na povrchu Měsíce zcela nový kráter. Protože se jeho souřadnice shodují s těmi, kam mohl dopadnou ruský modul Luna 25 při svém neúspěšném pokusu o přistání 21. srpna, předpokládá NASA, že našla místo dopadu.
Našli jsme místo, kam na Měsíc spadla ruská Luna, oznámila NASA
Sestup přistávacího modulu Luna 25 na Měsíc začal už v sobotu 19. srpna, ale mise se dostala do problémů – ruská vesmírná agentura Roskosmos zatím nepopsala přesnou příčinu selhání. Luna 25 se pak stala neovladatelnou a narazila do jihozápadního okraje kráteru Pontécoulant G. Havárie byla zaznamenána 21. srpna v 7:58 SEČ. Podle prohlášení NASA má nově vzniklý kráter šířku asi 10 metrů, což by odpovídalo tomu, co by náraz ruské sondy způsobil.
1 minuta
Kráter po dopadu ruské sondy Luna
Předchozí snímek stejného místa pořídila sonda LRO 27. června 2022, což znamená, že nově spatřený kráter musel vzniknout až po tomto datu. Nový snímek, na němž je kráter vidět, byl pořízen 24. srpna ve 14:15 SELČ. Vzhledem k blízkosti tohoto nového kráteru k předpokládanému místu havárie sondy Luna 25 tým LRO usoudil, že tento vznikající měsíční útvar pravděpodobně pochází z neúspěšné mise, a nikoliv z přirozené příčiny.
Ruský neúspěch
Selhání mise Luna 25 je v zahraničí považováno za významný neúspěch ruského kosmického programu i s ohledem na to, že jen o čtyři dny později úspěšně přistála se svým modulem poblíž jižního pólu Měsíce Indie. Stala se tak teprve čtvrtou zemí světa, které se podařilo dopravit svou technologii na Měsíc.
Podle prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova z 29. srpna to ale „není nic strašného“ a nejdůležitější je, aby Rusko pokračovalo ve svém vesmírném programu. „Není to důvod k zoufalství ani k tomu, abychom si rvali vlasy. Je to jen další důvod, abychom analyzovali příčiny (selhání) a napříště je eliminovali,“ řekl Peskov v telefonickém rozhovoru s novináři.
„Hlavní je nepřestat. Naše plány jsou docela ambiciózní a budou dále naplňovány,“ dodal Peskov.
Měsíc se v novém tisíciletí po téměř čtyřicetileté pauze opět dostal do popředí zájmu světových mocností. Před deseti lety na měsíčním povrchu přistála čínská sonda Čchang-e 3, následovaná sondami číslo čtyři a pět v letech 2019 a 2020.
Luna-25 navazovala na sovětský projekt Luna-24, který v roce 1976 na Měsíci úspěšně přistál, odebral vzorky a vrátil se zpět na Zemi.
