Pokus o první komerční přistání sondy na Měsíci zřejmě selhal

Japonská společnost iSpace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na povrch Měsíce, informoval generální ředitel firmy. Pokus o první komerční přistání na Měsíci tak nejspíš selhal. Úterní manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

„Ztratili jsme komunikaci, proto musíme předpokládat, že jsme nedokázali dokončit přistání na povrchu Měsíce,“ uvedl ředitel iSpace Takeši Hakamada, zatímco se inženýři v Tokiu pokoušeli znovu navázat spojení s modulem. 

Pokud by se manévr podařil, šlo by o první přistání soukromé mise na Měsíci. Na palubě měl modul mimo jiné malé lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů a ještě menšího robota vyrobeného japonskou vesmírnou agenturou JAXA a japonským výrobcem hraček Tomy.

Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů.

Nahrávám video

Úspěchy i neúspěchy

Historicky první „měkké“ přistání na Měsíci v roce 1966 uskutečnil Sovětský svaz s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání sondy USA. První úspěšné přistání člověka na družici Země v roce 1969 mají na kontě Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Na Měsíci se také nachází přistávací modul Berešít, který vyrobila a na místo dopravila izraelská společnost SpaceIl. „Měkké přistání“ jí ale nevyšlo – Berešít se při něm potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Na povrch tedy nedosedl, ale spadl. Přístroj, dlouhý přibližně půldruhého metru, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. Berešít byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.