Pokus o první komerční přistání sondy na Měsíci zřejmě selhal

Japonská společnost iSpace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na povrch Měsíce, informoval generální ředitel firmy. Pokus o první komerční přistání na Měsíci tak nejspíš selhal. Úterní manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

„Ztratili jsme komunikaci, proto musíme předpokládat, že jsme nedokázali dokončit přistání na povrchu Měsíce,“ uvedl ředitel iSpace Takeši Hakamada, zatímco se inženýři v Tokiu pokoušeli znovu navázat spojení s modulem. 

Pokud by se manévr podařil, šlo by o první přistání soukromé mise na Měsíci. Na palubě měl modul mimo jiné malé lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů a ještě menšího robota vyrobeného japonskou vesmírnou agenturou JAXA a japonským výrobcem hraček Tomy.

Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů.

Nahrávám video

Úspěchy i neúspěchy

Historicky první „měkké“ přistání na Měsíci v roce 1966 uskutečnil Sovětský svaz s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání sondy USA. První úspěšné přistání člověka na družici Země v roce 1969 mají na kontě Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Na Měsíci se také nachází přistávací modul Berešít, který vyrobila a na místo dopravila izraelská společnost SpaceIl. „Měkké přistání“ jí ale nevyšlo – Berešít se při něm potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Na povrch tedy nedosedl, ale spadl. Přístroj, dlouhý přibližně půldruhého metru, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. Berešít byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.