Kosmická sonda strana 3 z 5

Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.

Sondy Voyager jsou od Země miliardy kilometrů daleko – staly se už dávno nejvzdálenějšími lidmi vyrobenými objekty. Na hranicích naší Sluneční soustavy teď narazily na nový, zatím nepopsaný, kosmický fenomén.

Japonská kapsle nesoucí vzorky z asteroidu Rjuga se v sobotu vrátila na Zemi. Přistála na poušti v Jižní Austrálii, oznámila japonská vesmírná agentura JAXA na základě signálů z kapsle. Ta bude po vyzvednutí převezena z Austrálie do Japonska, kde bude teprve otevřena. Kapsle se před přistáním úspěšně oddělila od sondy Hajabusa 2, která bude dále pokračovat ve své vesmírné misi.

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Raketa Dlouhý pochod 5 vynesla úspěšně z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zřejmě už zanedlouho zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi.

Po letech téměř detektivní práce popsali vědci druhé místo, kde na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko přistál modul Philae ze sondy Rosetta. Tato oblast připomíná tvarem lidskou lebku o velikosti zahradního bazénu. Philae zde zanechal svůj otisk v miliardy let starém ledu a odhalil tak, že ledový vnitřek komety je nadýchaný jako kapučínová pěna, uvedla Evropská kosmická agentura (ESA).

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda se odběr zdařil, uvidí vědci až v následujících dnech, uvedla NASA.

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

Největší automatický vědecký rover určený k výzkumu Marsu, který dosud sestavil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odstartoval ve čtvrtek z Mysu Canaveral do vesmíru na raketě Atlas V. Robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), jež by mělo přistát v únoru příštího roku, má hledat známky možného minulého života, ale také vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu.

První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž slunečního povrchu všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“. Pozorování jevů, které dosud nebylo možné sledovat takto podrobně, podle vědců svědčí o obrovském potenciálu sondy Solar Orbiter.

Když roku 2014 oznámily Spojené arabské emiráty, že v prosinci 2021 vyšlou kosmickou misi k Marsu, neznělo to úplně věrohodně. V té době neměla desetimilionová země ani vlastní vesmírnou agenturu ani žádné specializované vědce. Průměrný věk expertů, kteří se s tímto cílem spojili, byl 27 let. Šest let poté: sonda je hotová, už v únoru úspěšně podstoupila náročné podvodní testy a odstartuje do kosmu během třídenního okna po 14. červenci 2020.

Raketa Atlas V 411 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Sonda bude i s přístroji, na jejichž vývoji a výrobě se podíleli čeští experti a firmy, zblízka zkoumat Slunce. Raketa odstartovala podle plánu v pondělí v 5:03 SEČ (v neděli 23:03 místního času), vyplývá z internetového přenosu amerického vesmírného úřadu NASA, který se na misi také podílí.

Sonda Voyager 2, která už druhým rokem putuje mezihvězdným prostorem, je nadále stabilní a komunikace mezi ní a Zemí je dobrá. Na svém webu to sdělila Laboratoř tryskových pohonů (JPL) amerického vesmírného úřadu NASA, která misi sond Voyager 1 a Voyager 2 vzdalujících se ze Sluneční soustavy řídí. Koncem ledna laboratoř informovala o problému ve fungování sondy.

Inženýři americké vesmírné agentury NASA se snaží obnovit normální fungování sondy Voyager 2, která už druhým rokem putuje mezihvězdným prostorem. Provoz aparátu zřejmě přerušilo automatické spuštění ochranného softwaru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA, která řídí misi sond Voyager 1 a Voyager 2, vzdalujících se od Sluneční soustavy.

V srpnu 2018 odstartovala ke Slunci Parkerova solární sonda. Té se podařilo ponořit zatím nejhlouběji ze všech lidmi vyrobených těles. Sonda uskutečnila 3 ze 24 průletů sluneční koronou a podařilo se jí také odeslat zpátky na zem obrovské množství naměřených údajů. Vědci je teď vyhodnotili a zjistili řadu nových poznatků třeba o slunečním větru. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature.

Evropská vesmírná agentura schválila misi Hera, která je úzce spojená s misí DART připravovanou agenturou NASA. Jde o projekty v rámci programu přípravy ochrany Země před možnou srážkou s vesmírným tělesem, jež by mohla případně ohrozit život i na celé planetě. Mise by měla proběhnout v září 2022.

Sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, která bude zblízka zkoumat Slunce, vynese raketa Atlas V do vesmíru z Mysu Canaveral na Floridě 6. února brzy ráno evropského času. Termín startu na svém webu oznámila ESA v článku věnovaném přípravám k letu po nedávné přepravě sondy z Evropy na Floridu.

Emeritní profesor William Romoser z Ohijské univerzity představil v úterý na setkání Americké entomologické společnosti výsledky svého několikaletého výzkumu. Analyzoval snímky povrchu Rudé planety a tvrdí, že na Marsu žije nebo v minulosti žil hmyz.

Americká mise Apollo 12 byla druhou výpravou, během které se lidská noha dotkla povrchu Měsíce. Chybělo přitom málo, aby její posádka vstoupila do historie podobně jako následující třináctka. Astronauti, kteří před 50 lety odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska, ale měli přece jen více štěstí. Nakonec se nejen procházeli po zemské oběžnici, ale také zpátky na Zemi přivezli řadu zajímavých vzorků.

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví odebrané vzorky. Aparát ve středu úspěšně opustil oběžnou dráhu kolem asteroidu, který je nyní vzdálen od Země přes 252 milionů kilometrů, a do pěti dní se vymaní z jeho gravitačního vlivu.

Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.

Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu zařízení je, indičtí vědci zatím nevědí.

Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Sonda byla dva kilometry nad povrchem a dosednout měla v pátek večer před půl jedenáctou našeho času. Indie se tak nestala čtvrtou zemí v historii, které by se podařilo měkce přistát na Měsíci. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.