Sonda NASA v noci odebere vzorky z asteroidu Bennu. Cílem je pochopit, jak vznikl život

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

NASA tuto misi oznámila v létě roku 2016. Informovala, že poprvé v dějinách vyšle sondu k asteroidu a odebere z něj vzorek, který pak donese zpět na Zemi. Tato mise je pro astrobiologii zásadní: pomůže totiž vědcům pochopit, jak se formovaly planety a vznikal život ve Sluneční soustavě.

Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.

Tento náročný úkol má splnit sonda OSIRIS-REx (akronym z anglického The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer), která do kosmu odstartovala na začátku září 2016.

Na zkoumání asteroidu má sonda sadu pěti špičkových přístrojů, které budou moci tento asi 500 metrů velký kámen popsat vizuálně i chemicky, přesně zmapují jeho povrch a analyzují jeho teplotu i další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zdaleka nejdůležitějším nástrojem je robotická paže TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) vyrobená v továrnách společnosti Lockheed Martin Space Systems. Právě ta se ze sondy vysune a odebere vzorky.

„Tato mise je příkladem úkolu našeho národa – odvážně se vydávat studovat Sluneční soustavu i oblasti za jejími hranicemi a snažit se lépe pochopit vesmír a naše místo v něm,“ popsal smysl expedice Geoff Yoder z NASA. „NASA je největší stroj na vědecké objevy na planetě a OSIRIS-REx ztělesňuje náš cíl – inovovat, objevovat, zkoumat a inspirovat,“ dodal.

OSIRIS-REx je sonda vážící 2110 kilogramů. Díky vlastnímu pohonu dosáhla cíle už během prosince roku 2018 – od té doby kolem asteroidu Bennu krouží na oběžné dráze. Studuje jeho vlastnosti a také hledala ideální místo na odebrání nejzajímavějších vzorků.

NASA pro fanoušky mise připravila dokonce i vystřihovánku sondy OSIRIS-REx. Tady si ji můžete stáhnout:

Zjistila už řadu pozoruhodných informací, krátce po příletu například oznámila, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

V noci na středu se sonda k planetce Bennu těsně přiblíží a odebere 60 až 2000 gramů vzorků z jejího povrchu. Pomocí speciální kapsule pak tento materiál dopraví na Zemi. Návrat vzorků se plánuje na rok 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 hhodinou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 19 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 21 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 23 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...