Sonda NASA v noci odebere vzorky z asteroidu Bennu. Cílem je pochopit, jak vznikl život

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

NASA tuto misi oznámila v létě roku 2016. Informovala, že poprvé v dějinách vyšle sondu k asteroidu a odebere z něj vzorek, který pak donese zpět na Zemi. Tato mise je pro astrobiologii zásadní: pomůže totiž vědcům pochopit, jak se formovaly planety a vznikal život ve Sluneční soustavě.

Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.

Tento náročný úkol má splnit sonda OSIRIS-REx (akronym z anglického The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer), která do kosmu odstartovala na začátku září 2016.

Na zkoumání asteroidu má sonda sadu pěti špičkových přístrojů, které budou moci tento asi 500 metrů velký kámen popsat vizuálně i chemicky, přesně zmapují jeho povrch a analyzují jeho teplotu i další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zdaleka nejdůležitějším nástrojem je robotická paže TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) vyrobená v továrnách společnosti Lockheed Martin Space Systems. Právě ta se ze sondy vysune a odebere vzorky.

„Tato mise je příkladem úkolu našeho národa – odvážně se vydávat studovat Sluneční soustavu i oblasti za jejími hranicemi a snažit se lépe pochopit vesmír a naše místo v něm,“ popsal smysl expedice Geoff Yoder z NASA. „NASA je největší stroj na vědecké objevy na planetě a OSIRIS-REx ztělesňuje náš cíl – inovovat, objevovat, zkoumat a inspirovat,“ dodal.

OSIRIS-REx je sonda vážící 2110 kilogramů. Díky vlastnímu pohonu dosáhla cíle už během prosince roku 2018 – od té doby kolem asteroidu Bennu krouží na oběžné dráze. Studuje jeho vlastnosti a také hledala ideální místo na odebrání nejzajímavějších vzorků.

NASA pro fanoušky mise připravila dokonce i vystřihovánku sondy OSIRIS-REx. Tady si ji můžete stáhnout:

Zjistila už řadu pozoruhodných informací, krátce po příletu například oznámila, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

V noci na středu se sonda k planetce Bennu těsně přiblíží a odebere 60 až 2000 gramů vzorků z jejího povrchu. Pomocí speciální kapsule pak tento materiál dopraví na Zemi. Návrat vzorků se plánuje na rok 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...