Voyager 2 je v pořádku, hlásí NASA. Sonda pokračuje do míst, kam se dosud nikdo nevydal

Sonda Voyager 2, která už druhým rokem putuje mezihvězdným prostorem, je nadále stabilní a komunikace mezi ní a Zemí je dobrá. Na svém webu to sdělila Laboratoř tryskových pohonů (JPL) amerického vesmírného úřadu NASA, která misi sond Voyager 1 a Voyager 2 vzdalujících se ze Sluneční soustavy řídí. Koncem ledna laboratoř informovala o problému ve fungování sondy.

JPL minulý týden uvedla, že se ve Voyageru 2 spustil jeden z autonomních protokolů pro ochranu při výskytu nějakého problému. Voyager 1 a 2 mají naprogramovaných víc bezpečnostních postupů, které jim umožňují učinit automaticky kroky k vlastní ochraně, pokud nastanou okolnosti, jež mohou vést k poškození.

Podle expertů JPL rozbor telemetrických údajů odeslaných ze sondy ukázal, že nevysvětlené zpoždění v realizaci manévrovacích příkazů nechtěně způsobilo současnou činnost dvou energeticky relativně náročných systémů. To mělo za důsledek, že sonda překročila mez dostupné energie. Ochranný software pak zřejmě vypnul vědecká zařízení Voyageru 2, aby se deficit energie srovnal.

Voyager 2
Zdroj: NASA

Voyager pluje dál

Podle poslední informace zveřejněné nyní na webu laboratoře NASA sonda pokračuje v zasílání údajů na Zemi. „Vědecké týmy nyní hodnotí stav přístrojů po jejich krátkém vypnutí,“ sděluje se v aktualizované zprávě JPL.

Spojené státy vyslaly aparáty Voyager 1 a 2 do hlubokého vesmíru v roce 1977, každý jiným směrem. Nejprve 20. srpna Voyager 2 a pak 5. září Voyager 1. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto je nyní dále od Země než jeho „dvojče“ a do mezihvězdného prostoru se dostal o několik let dříve.

Obě sondy Voyager se sice už nacházejí v mezihvězdném prostoru, ale Sluneční soustavu ještě dlouho neopustí, upozornila NASA. Podle vědců se totiž hranice našeho solárního systému nachází za vnějším okrajem Oortova oblaku, který tvoří množství malých objektů, jež jsou stále pod vlivem gravitace Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 16 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 18 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled