Čínská sonda zamířila pro vzorky z Měsíce. Vrtat bude dva metry pod povrch

Raketa Dlouhý pochod 5 vynesla úspěšně z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zřejmě už zanedlouho zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi.

Pokud bude projekt úspěšný, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V 60. a 70. letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz.

Nynější výprava Čchang-e 5, pojmenovaná po měsíční bohyni z čínské mytologie, je technicky náročná. Podle informací americké vesmírné agentury NASA je jejím hlavním cílem získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi.

Náročnost programu spočívá mimo jiné i v dopravě s využitím čtyř modulů. Dva přistanou v oblasti Oceanus Procellarum na přivrácené straně Měsíce a dva zůstanou na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním aparátem vynese z povrchu druhý speciální modul, který se pak spojí se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, který zamíří k Zemi.

Mluvčí čínského lunárního programu Pchej Čao-jü sdělil, že vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů. Přistání modulů na Měsíci se podle něj předpokládá do osmi dnů. 

Třetí vesmírná velmoc

Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta a stala se tak po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, které se to podařilo. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu experimentální stanici, její astronaut vystoupil do otevřeného kosmického prostoru a dva její aparáty se dostaly na Měsíc. Přitom ve druhém případě se Číně jako první podařilo přistát na odvrácené straně s robotickým vozítkem Nefritový králík 2.

Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na „rudou planetu“ robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nabídka předstihne poptávku, predikují experti roli AI v „ekonomice záměrů“

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.
včera v 09:00

Liberecký astronom objevil neznámou kometu. Přímo na Štědrý den

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.
30. 12. 2024

Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.
30. 12. 2024

Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
30. 12. 2024
Načítání...