Raketa Atlas V 411 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Sonda bude i s přístroji, na jejichž vývoji a výrobě se podíleli čeští experti a firmy, zblízka zkoumat Slunce. Raketa odstartovala podle plánu v pondělí v 5:03 SEČ (v neděli 23:03 místního času), vyplývá z internetového přenosu amerického vesmírného úřadu NASA, který se na misi také podílí.
Do vesmíru odstartovala sonda Solar Orbiter. Na čtyřech z deseti přístrojů pracovali Češi
„Byl to dokonalý obraz. A najednou opravdu cítíte, že jste propojeni se zbytkem Sluneční soustavy,“ pochvaloval si start podle agentury Reuters vědec ESA Daniel Müller, který se na misi rovněž podílel.
Zhruba po dvou letech se Solar Orbiter vážící 1,8 tuny dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur a ze které bude moci provádět měření. Než se na této dráze objeví, bude se aparát pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia.
Studium vesmírného počasí
Sonda je vybavena tepelným štítem, který ochrání přístroje a který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu. Při nejvýraznějším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
Solar Orbiter s přístroji
Ze stanovené oběžné dráhy bude sonda zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.
Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Společný projekt ESA a NASA, který má prozkoumat zhruba 150 milionů kilometrů vzdálenou mateřskou hvězdu, stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (přes 37,5 miliardy korun). Řízena je mise z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu.
„Zabývám se solární fyzikou mnoho let; nikdy jsem ani nepomyslel, že budu skutečně svědkem uskutečňování něčeho takového a skutečného startu. Je to úžasné,“ komentovala událost podle agentury Reuters Holly Gilbertová z NASA.
Český příspěvek
Na přípravě sondy se podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena.
Přístroj na pozorování erupcí
Spektrometr STIX je vlastně teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů. Umožňuje jejich zobrazení s vysokým prostorovým, spektrálním i časovým rozlišením. Využívá k tomu mozaiku 32 speciálních mřížek z wolframu spolu se stejně velkou mozaikou kadmium-teluridových detektorů.
STIX
Zaměřením na Slunce je takto vytvořen výkonný přístroj, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře.
METIS, sluneční dalekohled
METIS je přístroj pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně a slunečního větru. Jde v podstatě o dalekohled, který zastíní světlo slunečního disku, a tím se docílí daleko vyššího kontrastu při pozorování slabě zářící koróny.
METIS
Klíčové optické elementy tohoto dalekohledu, tedy zobrazovací zrcadla, byla vyvinuta a vyrobena v České republice v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Přístroj RPW
Česká akademie věd ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC dodala plně funkční zařízení francouzské kosmické agentuře CNES. Ta je zodpovědná za dodání přístrojového vybavení pro studium radiových a plazmových vln (RPW).
„Naší odpovědností je zajišťovat dodávky elektrické energie ze solárních panelů, její regulaci, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a především filtraci škodlivého rušení. Přístroje umístěné na sondě jsou natolik citlivé, že v případě nasazení standardních modulárních napájecích zdrojů běžně používaných pro telekomunikační satelity by jejich silné rušení zcela znehodnotilo vlastní vědecká měření,“ přiblížil vedoucí realizačního týmu Štěpán Štverák z Astronomického ústavu AV ČR.
Jak změřit ionty
Tři senzory Solar Wind plasma Analyzer (SWA) budou s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků.
Elektronická deska je konstruována s ohledem na předpokládanou velmi vysokou radiační zátěž a náročné požadavky spolehlivosti během nejméně desetileté činnosti sondy Solar Orbiter. Docent Lubomír Přech z Karlovy univerzity dodává: „Účast v tomto projektu umožňuje kontinuitu stávajícího vědeckého výzkumu s přístupem k předpokládaným unikátním družicovým datům. Zároveň věříme v jeho atraktivitu pro naše budoucí studenty i širokou veřejnost.“
Ministerstvo mluví o jednom z největších úspěchů
Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř TOPTEC, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, Vakuum Praha, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.
Po stopách Slunce i českou zásluhou. Čím vědci přispěli? (zdroj: ČT24)
Tuzemské ministerstvo školství misi řadí k největším úspěchům české kosmonautiky. Díky přímé účasti, kterou resort podpořil 180 miliony korun, budou mít čeští badatelé snadnější přístup k získaným datům.
Podle ministerstva dopravy jde o doposud největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu Česka do ESA v roce 2008.