Indové našli na Měsíci ztracený modul Vikrám. Pokusí se ho oživit

Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu zařízení je, indičtí vědci zatím nevědí.

„Našli jsme přistávací aparát na povrchu Měsíce. Bylo to zjevně tvrdé přistání,“ řekl novinářům šéf ISRO Kajlasavadivu Sivan. Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, ale těsně před přistáním se odmlčel.

Sivan řekl, že indické kosmické středisko se stále snaží s Vikrámem navázat spojení. Podle některých indických expertů ztráta spojení nutně neznamená, že byl stroj zničen. Sivan ale měkké přistání vyloučil. O spojení s modulem se bude ISRO pokoušet ještě dva týdny.

Ztracený modul

Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem Vikrám, který měl přistát na Měsíci, když byl jen dva kilometry nad jeho povrchem. 

Půldruhé tuny vážící zařízení mělo podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.

V poslední době přitom nejde o jediný nezdar při snaze o přistání na povrchu Měsíce. Letos v dubnu skončil neúspěšně pokus Izraele, jehož sonda Berešit (Beresheet) manévr nezvládla.

Indická mise má prozkoumat krátery, které by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Složitý cíl

Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

Pro Indii mělo být přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem tělesa a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, jež se nárazem o měsíční povrch zničila.

Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 11 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...