Indové našli na Měsíci ztracený modul Vikrám. Pokusí se ho oživit

Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu zařízení je, indičtí vědci zatím nevědí.

„Našli jsme přistávací aparát na povrchu Měsíce. Bylo to zjevně tvrdé přistání,“ řekl novinářům šéf ISRO Kajlasavadivu Sivan. Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, ale těsně před přistáním se odmlčel.

Sivan řekl, že indické kosmické středisko se stále snaží s Vikrámem navázat spojení. Podle některých indických expertů ztráta spojení nutně neznamená, že byl stroj zničen. Sivan ale měkké přistání vyloučil. O spojení s modulem se bude ISRO pokoušet ještě dva týdny.

Ztracený modul

Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem Vikrám, který měl přistát na Měsíci, když byl jen dva kilometry nad jeho povrchem. 

Půldruhé tuny vážící zařízení mělo podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.

V poslední době přitom nejde o jediný nezdar při snaze o přistání na povrchu Měsíce. Letos v dubnu skončil neúspěšně pokus Izraele, jehož sonda Berešit (Beresheet) manévr nezvládla.

Indická mise má prozkoumat krátery, které by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Složitý cíl

Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

Pro Indii mělo být přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem tělesa a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, jež se nárazem o měsíční povrch zničila.

Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...