Sběr hornin na Měsíci dokončil čínský modul o den dříve

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin. Po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce si vzorky převezme návratový modul.

Realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní vynese druhý modul, který se pak spojí s „čekajícím“ servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Sonda Čchang-e 5
Zdroj: Wikipedia.org

Není zatím jisté, kdy se tento modul sondy k Zemi vrátí. Nicméně zařízení, která přistála na Měsíci, tam mohou vydržet nejvýš jeden lunární den, tedy 14 pozemských. Nejsou totiž uzpůsobená k překonání mrazivých měsíčních nocí.

Zásadní mise pro Čínu

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila minulou sobotu po letu trvajícím 112 hodin. Dva její moduly úspěšně přistály v úterý odpoledne.

Podle serveru Space.com by let zpátky k Zemi měl trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.

Nahrávám video
Padesát let od výbuchu na Apollu 13. Z velkolepé mise na Měsíc se stal boj o přežití se šťastným koncem
Zdroj: ČT24

Pokud budou let nazpět k Zemi i přistání úspěšné, stane se Čína třetí zemí na světě, která úspěšně přepravila vzorky z Měsíce – po Spojených státech a Sovětském svazu. Asijská země si ale drží jiné prvenství: v lednu 2019 sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...