Sběr hornin na Měsíci dokončil čínský modul o den dříve

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin. Po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce si vzorky převezme návratový modul.

Realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní vynese druhý modul, který se pak spojí s „čekajícím“ servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Sonda Čchang-e 5
Zdroj: Wikipedia.org

Není zatím jisté, kdy se tento modul sondy k Zemi vrátí. Nicméně zařízení, která přistála na Měsíci, tam mohou vydržet nejvýš jeden lunární den, tedy 14 pozemských. Nejsou totiž uzpůsobená k překonání mrazivých měsíčních nocí.

Zásadní mise pro Čínu

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila minulou sobotu po letu trvajícím 112 hodin. Dva její moduly úspěšně přistály v úterý odpoledne.

Podle serveru Space.com by let zpátky k Zemi měl trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.

Nahrávám video
Padesát let od výbuchu na Apollu 13. Z velkolepé mise na Měsíc se stal boj o přežití se šťastným koncem
Zdroj: ČT24

Pokud budou let nazpět k Zemi i přistání úspěšné, stane se Čína třetí zemí na světě, která úspěšně přepravila vzorky z Měsíce – po Spojených státech a Sovětském svazu. Asijská země si ale drží jiné prvenství: v lednu 2019 sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...