Sběr hornin na Měsíci dokončil čínský modul o den dříve

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin. Po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce si vzorky převezme návratový modul.

Realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní vynese druhý modul, který se pak spojí s „čekajícím“ servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Sonda Čchang-e 5
Zdroj: Wikipedia.org

Není zatím jisté, kdy se tento modul sondy k Zemi vrátí. Nicméně zařízení, která přistála na Měsíci, tam mohou vydržet nejvýš jeden lunární den, tedy 14 pozemských. Nejsou totiž uzpůsobená k překonání mrazivých měsíčních nocí.

Zásadní mise pro Čínu

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila minulou sobotu po letu trvajícím 112 hodin. Dva její moduly úspěšně přistály v úterý odpoledne.

Podle serveru Space.com by let zpátky k Zemi měl trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.

Nahrávám video

Pokud budou let nazpět k Zemi i přistání úspěšné, stane se Čína třetí zemí na světě, která úspěšně přepravila vzorky z Měsíce – po Spojených státech a Sovětském svazu. Asijská země si ale drží jiné prvenství: v lednu 2019 sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 47 mminutami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 4 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 7 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 23 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

Evropský pohled