Kosmická sonda strana 2 z 5

Americká vesmírná agentura NASA řeší záhadu. Sonda Voyager 1, které letí mimo Sluneční soustavu, řádně pracuje, přijímá a provádí příkazy ze Země a zároveň shromažďuje a vrací vědecká data. Údaje ze systému řízení a regulace polohy (AACS) sondy jsou ale zmatečné a vůbec neodrážejí to, co se na palubě skutečně děje.

Sonda NASA InSight na Marsu zaznamenala zatím nejsilnější zemětřesení, jaké kdy bylo pozorováno na jiné planetě. Otřesy dosáhly magnituda 5.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Podle NASA je to poprvé, co se sonda „dotkla“ Slunce. Vědci o úspěchu informovali v úterý během zasedání Americké geofyzikální unie a také v odborné studii.

Do přípravy mise Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce, se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije. Nyní pracují na testech dalších materiálů pro jiné mise Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda Juice se má do kosmu vydat v roce 2023.

Tým vědců z několika českých výzkumných pracovišť společně potvrdil existenci složitého jevu, kterému se říká sigma-díra. Až doposud byl přitom popsán pouze teoreticky a na potvrzení se čekalo déle než třicet let.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Evropsko-japonská sonda BepiColombo poslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než dvě stě kilometrů. BepiColombo míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Vzhledem k malé vzdálenosti od Slunce je ale cesta na oběžnou dráhu Merkuru poměrně složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.

Mezi mnoha měsíci Sluneční soustavy vyniká Saturnův Titan. Je jediný, o němž se ví, že má silnou atmosféru a kapaliny na svém povrchu. A dokonce má i podobný systém počasí jako Země, jen na něm místo vody prší metan. Mohl by se zde také nacházet nějaký druh života? Odpověď na tuto otázku má být cílem mise Dragonfly neboli Vážka.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Během třetího letu kolem Venuše zaznamenala Parkerova solární sonda přirozené rádiové emise z atmosféry Venuše. Pro astronomy je to velmi důležitá informace, která potvrzuje, že horní atmosféra Venuše prochází velkými změnami. Ty souvisejí se slunečním cyklem, který ovlivňuje také podmínky pro život na Zemi.

Po „sedmi minutách hrůzy“ se roveru Perseverance podařilo přistát na planetě Mars. Potvrdila to americká kosmická agentura NASA.

Na Marsu se ve čtvrtek pokusí přistát další automatický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K hlavním úkolům vozítka Perseverance bude patřit hledání známek možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti. Během krátké doby osmi dnů je to už třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil.

Ruská vesmírná sonda Veněra 1 se měla stát prvním vyslancem lidstva, jenž přistane na povrchu jiné planety. Zasáhnout Venuši se sice Veněře kvůli technické závadě nepodařilo, i tak si ale vysloužila čestné místo v dějinách dobývání kosmu. Byla totiž první sondou, která prolétla v bezprostřední blízkosti této planety. Ke své misi odstartovala před 60 lety, 12. února 1961.

Čínská sonda Tchien-wen byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oznámila to státní agentura Nová Čína. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.

Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý 9. února dorazila k Marsu a byla navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k rudé planetě dostane také čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Čínská sonda, která míří k Marsu, poslala na Zemi první snímek rudé planety. Informovala o tom čínská vesmírná agentura, kterou citovala agentura Reuters. Snímek sonda pořídila ze vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů od Marsu.

Sovětský svaz si 3. února 1966 připsal další dílčí vítězství nad Spojenými státy v souboji o nadvládu ve vesmíru. Sovětská automatická meziplanetární stanice Luna 9 totiž tehdy jako první sonda vyslaná ze Země hladce přistála na povrchu Měsíce.

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA po úspěšném splnění mise s dopravou vzorků z planetky Bennu na Zemi asi zamíří k dalšímu cíli. Uvažují o tom vědci, kteří stojí za programem sondy. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi, napsal server Space.com.

Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Perseverance, které se má na Marsu přidat ke svým starším „kolegům“ už 18. února, bude na rudé planetě sbírat nejen obrázky a vzorky povrchu. Mezi daty, která pošle na Zemi, mohou být také zvukové záznamy, informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi řídí.