Čínská sonda Tchien-wen byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oznámila to státní agentura Nová Čína. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.
Čínská sonda se dostala na oběžnou dráhu Marsu. Na planetu vyšle vozítko
Číně se podařilo dostat svůj aparát k Marsu jako šesté zemi v pořadí. Před ní uspěly Spojené státy, bývalý Sovětský svaz, Evropská unie, Indie a Spojené arabské emiráty. Abú Dhabí přitom předstihlo Peking jen těsně – arabská sonda Amal (Naděje) začala kroužit kolem rudé planety teprve v úterý.
Příští týden ve středu hodlá na Marsu přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.
Cesta k Marsu
Tchien-wen se vydala k Marsu z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan loni 23. července. Podle čínské vesmírné agentury CNSA na cestě urazila vzdálenost 465 milionů kilometrů. Poslední ze čtyř korekcí trajektorie k navedení na oběžnou dráhu sonda provedla zažehnutím motorů v pátek.
Sondu tvoří tři části – družice, přistávací modul a robotické vozítko. Družice zůstane na oběžné dráze. V květnu by se z ní měl spustit na povrch planety přistávací modul, z něhož pak sjede automatický rover.
Družice bude Mars zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.
Marsovské ambice Číny
Pokud se přistání podaří a robotické vozítko začne pracovat, stane se Čína teprve druhou zemí po Spojených státech, jež dokáže na Marsu provozovat takového automatického výzkumníka. Portál Space.com připomněl, že Sovětský svaz sice v roce 1971 přistál s aparátem Mars 3, ten však přestal fungovat dvě minuty po dosednutí.
Fotografie Marsu z čínské sondy
Čína svůj první pokus dostat vlastní přístroj k Marsu provedla už v listopadu 2011. Šlo o společnou misi s Ruskem, jehož sonda Fobos-Grunt mířila k marsovskému měsíci pro vzorky, s nimiž se měla vrátit na Zemi. Bylo naplánováno, že cestou tam se čínská družice Jing-chuo odpojí a zůstane na oběžné dráze kolem Marsu. Projekt však neuspěl kvůli selhání motorů a oba přístroje uvízly na nízké orbitě u Země a následně zanikly v atmosféře.