Čínská sonda, která míří k Marsu, poslala na Zemi první snímek rudé planety. Informovala o tom čínská vesmírná agentura, kterou citovala agentura Reuters. Snímek sonda pořídila ze vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů od Marsu.
Dva miliony kilometrů k Marsu. Čínská sonda, která chce přistát na rudé planetě, poprvé vyfotila svůj cíl
Marsovskou misi nazvanou Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům, Čína zahájila v červenci loňského roku. Po 197 dnech je nyní sonda vzdálená 1,1 milionu kilometrů od Marsu a 184 milionů kilometrů daleko od Země, uvedl v prohlášení Čínský národní vesmírný úřad (CNSA).
Čínský výzkum Marsu
„Sonda letí rychlostí okolo 23 kilometrů za sekundu, to je v podstatě milion kilometrů za den,“ popsal Li Čen-cchaj z Čínské kosmické agentury. Očekává se, že Tchien-wen dorazí ještě tento měsíc na oběžnou dráhu Marsu. V květnu se pokusí na jeho povrch spustit marsovské vozítko, které by mělo zkoumat oblast Utopia Planitia na severní polokouli rudé planety po dobu 90 dní.
Pokud se vše úspěšně podaří, stane se Čína první zemí, která při první misi k Marsu dostala sondu na oběžnou dráhu této planety a na její povrch vyslala výzkumné vozidlo. To by mělo mít celou řadu vědeckých úkolů. Tím hlavním bude analýza složení marsovského povrchu a mapování rudé planety, zejména s ohledem na možné zdroje vody.
Neméně důležitým cílem bude pátrání po stopách života – ať už toho dávno zmizelého, nebo i toho, který by se mohl v některých částech planety ukrývat dodnes.
Celá mise má také sloužit jako demonstrace a otestování technologie, která by měla být základem budoucí čínské výpravy k Marsu. Ta by měla vyrazit přibližně za deset let a měla by vzorky půdy nejen studovat na místě, ale dokonce je dopravit zpět na Zemi k detailním analýzám.
Divoký únor na Marsu
Na Marsu by mělo být během roku 2021 docela rušno – v únoru by tam měly dorazit hned tři sondy. Využily toho, že se loni planeta k Zemi výrazně přiblížila. „To se děje zhruba tak jednou za dva roky. Přesněji přibližně za 22 měsíců,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Jako první svůj stroj vyslaly Spojené arabské emiráty. Sonda nazvaná Amal (v překladu Naděje) se stane umělou oběžnicí rudé planety. Krátce po ní se na půlroční cestu vydala výše popsaná čínská Tchien-wen 1.
Stejný cíl má i americká NASA. Ta na Mars posílá své zatím největší robotické vozítko Perseverance. Soustředit by se mělo na hledání známek života – začne s tím v kráteru nazvaném Jezero. Sloužit by mělo dva roky. „Jedním z klíčových úkolů Perseverance je sbírání vzorků, které může v budoucnu přivézt zpět na Zemi,“ uvedl Kenneth Farley z NASA.