Evropsko-japonská sonda poprvé vyfotila Merkur. Proletěla jen dvě stě kilometrů od něj

Evropsko-japonská sonda BepiColombo poslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než dvě stě kilometrů. BepiColombo míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Vzhledem k malé vzdálenosti od Slunce je ale cesta na oběžnou dráhu Merkuru poměrně složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

Podle ESA je na fotografii zachycena severní polokoule nejmenší planety sluneční soustavy. Jsou na ní vidět pro Merkur charakteristické kulaté prohlubně včetně 166 kilometrů širokého Lermotovova kráteru. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi.

„Průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“ řekla Elsa Montagnonová z řídícího střediska mise.

BepiColombo bude zkoumat řadu aspektů Merkuru, od jeho povrchu po jádro planety, které je podle vědců zřejmě tekuté, podobně jako má Země. Obě planety proto mají jako jediné z pevných těles ve Sluneční soustavě magnetické pole. Odborníci by nicméně očekávali, že jádro Merkuru bude vzhledem k velikosti planety již vystydlé a ztvrdlé. Chtějí proto zjistit, jak je možné, že tomu tak není.

Cesta kolem gravitační pasti Slunce

Cesta na oběžnou dráhu Merkuru je velice složitá kvůli obrovské gravitační síle blízkého Slunce. K nejmenší planetě sluneční soustavy proto dosud vyrazila jen hrstka sond, přičemž oběžné dráhy dosáhla pouze jedna, a to sonda MESSENGER ((MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging – povrch, kosmické prostředí, geochemie a měření Merkuru), jež obíhala Merkur od roku 2011 do roku 2015.

BepiColombo obletí Merkur na své cestě ještě pětkrát, jednou již přitom sonda proletěla kolem Země a dvakrát kolem Venuše. Při každém přiblížení k planetě plavidlo ztratí část své rychlosti a upraví dráhu letu. Orbitu Merkuru má podle plánu dosáhnout v prosinci 2025, ze Země přitom odstartovala v roce 2018.

Název mise ESA a JAXA je odvozen od jména italského vědce Giuseppeho „Bepiho“ Colomba, který pomáhal s návrhem cesty k Merkuru s využitím gravitačního pole dalších planet. Pomocí této metody se pak k nejmenší planetě sluneční soustavy dostala v roce 1974 jako první sonda Mariner 10 americké agentury NASA. Ta okolo Merkuru třikrát proletěla a pořídila jeho první fotky ze vzdálenosti jen několika stovek kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 16 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 19 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 20 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...