Úplné zatmění Slunce vytvořilo nádherné divadlo. Studovali ho i čeští vědci

V úterý 2. července nastalo na části planety úplné zatmění Slunce. Mimořádně jasná obloha byla v Chile, kam se vypravilo množství astronomů z celého světa. Nejlépe bylo zatmění viditelné právě z Jižní Ameriky.

Zatímco Jižní Amerika si zatmění užívala a vědci se tam vydávali z celého světa, Evropě se tentokrát vyhnulo. Úplná zatmění Slunce jsou u nás zcela výjimečná – naposledy bylo v Praze pozorované 12. května 1706 a znovu se čeká až 7. října 2135.

Úplné zatmění Slunce mohou spatřit lidé nacházející se v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 270 kilometrů), který se odborně nazývá pás totality. Během úkazu je Měsíc na obloze úhlově větší než Slunce a zakrývá tak sluneční kotouč úplně. Takové zatmění může trvat maximálně 7 a půl minuty, běžně však nedosahuje délky ani 4 minut.

„Během úplného zatmění Slunce se naskýtá jedinečná možnost pozorovat jevy nad oslnivou sluneční fotosférou, zejména narůžovělé protuberance v chromosféře a rozsáhlé struktury stříbřité koróny. Na obloze jsou pozorovatelné nejjasnější hvězdy a planety. Obloha je tmavě modrá a na obzoru kolem dokola jsou rozloženy barvy ne nepodobné barvám za soumraku,“ uvádí web Astro.cz.

Pro běžné lidi je takové zatmění úžasné, pro vědce se ale stává zdrojem mnoha informací o dějích na Slunci, které jiným způsobem získat nelze. Může nám totiž dát řadu odpovědí na otázky týkající se struktury sluneční koróny a dějů v ní probíhajících a tím přispět k vysvětlení mnoha problémů z oblasti vztahů Slunce – Země.

Čeští vědci na stopě sluneční koróny

Pozorovat zatmění se vydali také vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) v čele s Miloslavem Druckmüllerem. Tým složený asi z 30 lidí pozoroval Slunce ze tří míst v Jižní Americe, a to z observatoře v Cerro Tololo v Chile, z Mascasinu a Rodea v Argentině. Hlavním střediskem bylo právě Rodeo v Argentině, kde zatmění trvalo dvě minuty a 16 vteřin. „V Argentině je pravděpodobnost krásného počasí asi 95 procent, lepší podmínky na pozorování v nejbližší době nikde jinde nenastanou,“ řekl Druckmüller.

Jeho tým se snažil pozorování spektrálních čar ionizovaného železa ve sluneční koróně posunout na vyšší úroveň. „Při letošní expedici se budeme snažit zvýšit rozlišení našeho pozorování, budeme zkoušet nové kamery, které velmi rychle čtou obraz a mají rozlišení 16 megapixelů. V minulých letech jsme používali kamery jen s 1,4 megapixelovým rozlišením,“ uvedl ještě před expedicí Druckmüller. 

Jeho tým se na expedici za úplným zatměním Slunce vydal už podvanácté, poprvé pozorovali zatmění Slunce v roce 1999 v Maďarsku, ale tehdy ještě jako amatéři. Dnes patří mezi uznávané a často citované odborníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 14 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...