Kosmická sonda strana 4 z 5

Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Sonda byla dva kilometry nad povrchem a dosednout měla v pátek večer před půl jedenáctou našeho času. Indie se tak nestala čtvrtou zemí v historii, které by se podařilo měkce přistát na Měsíci. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) ve středu brzy ráno indického času opustila oběžnou dráhu kolem Země a přešla na přeletovou dráhu k Měsíci. Informoval o tom list The Times of India. U Měsíce je sonda očekávána 20. srpna, v září pak má přistát na lunárním povrchu.

V polovině dubna 2019 se na Měsíci pokusil přistát izraelský modul Berešít. Sonda manévr nezvládla a na povrch oběžnice se zřítila, na Měsíc se ale v zaslané „měsíční knihovně“ zřejmě dostaly tisíce želvušek, miniaturních tvorečků schopných přežít v téměř jakýchkoli podmínkách.

Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.

Indie úspěšně vynesla do kosmu sondu Čandrájan-2, která se v září pokusí řízeně přistát na Měsíci. Dosud se to podařilo jen USA, Rusku a Číně.

Jak to vypadá na Měsíci? Otázka, která se z našeho současného pohledu zdá hodně jednoduchá. Před 60 lety na ni ale nikdo neuměl s určitostí odpovědět. Nutnost vědět, co lidi na Měsíci čeká, přitom vyplynula v okamžiku, kdy prezident Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že se Američané dostanou na přirozenou družici Země ještě před koncem desetiletí.

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Čínská sonda Čchang-e 4 může vědcům pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Vzorky získané z oblasti nazývané Aitkenova pánev naznačují, že dopad pradávného tělesa, který tuto pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště, píše zpravodajský server BBC.

Japonská sonda Hajabusa 2 na počátku měsíce úspěšně vytvořila na asteroidu Ryugu umělý kráter. Kosmická agentura JAXA zveřejnila na Twitteru snímek, který vytvoření prohlubně po nárazu projektilu potvrdil. Z kráteru sonda možná již v květnu odebere vzorky, které později dopraví na Zemi.

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Izraelská organizace SpaceIL, jejíž robotická sonda Berešít tento týden nezvládla lunární přistání, podle agentury Reuters v sobotu oznámila, že se na Měsíc vydá znovu. K druhé měsíční misi jí pomohou finanční příspěvky od soukromých dárců.

Robotická sonda Berešít izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o přistání byl neúspěšný.

Japonská sonda Hajabusa 2 se v noci na pátek pokusila vytvořit kráter na asteroidu Ryugu, ze kterého později odebere vzorky. Japonská kosmická agentura JAXA prozatím nemá k dispozici snímky, které by úspěch ojedinělého manévru potvrdily, sonda je ale v pořádku.

Izraelská robotická sonda Berešít, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a za týden na něm má dosednout. Izrael se tak již nyní stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát, informoval portál Space.com.

Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření ze dvou zdrojů – z evropské sondy ExoMars a amerického vozítka Curiosity.

NASA se v únoru oficiálně rozloučila se sondou Opportunity, která po patnáct let zkoumala povrch Marsu. Po prachové bouři se sonda odmlčela a její mise byla oficiálně ukončena. Než Opportunity „zemřela“, pořídila ještě poslední snímek rudé planety, který NASA zveřejnila až nyní.

Sonda Mars Express odhalila první geologický důkaz o tom, že na Marsu existoval systém propojených jezer. Pět z nich by dokonce mohlo obsahovat minerály zásadní pro existenci života.

Japonská kosmická agentura JAXA zveřejnila videozáběr momentu, kdy se odběrová hubice sondy Hajabusa 2 úspěšně dotkla povrchu asteroidu Ryugu. Stroj náročný manévr provedl na konci února a v nadcházejících měsících se pokusí ještě o dvě taková přiblížení s cílem získat vzorky. Ty budou následně dopraveny na Zemi, kde jsou očekávány až v roce 2020.

Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, pokračuje po určitých problémech v cestě k Měsíci. Kromě zkoumání jeho magnetického pole a fotografování povrchu má sonda na povrch Měsíce dopravit obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience. Přistát by měla 4. dubna.

Japonská kosmická sonda Hajabusa 2 kolem čtvrteční půlnoci úspěšně přistála na asteroidu Ryugu vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země. Po odebrání vzorků opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Na svém webu to oznámila japonská kosmická agentura JAXA.

Japonská sonda Hajabusa 2 se ve čtvrtek začala přibližovat k asteroidu Ryugu, z jehož povrchu odebere v noci na pátek pomocí sací hubice vzorky. Na Twitteru to oznámila japonská kosmická agentura JAXA. Se sběrem vzorků chtěla agentura začít už loni v říjnu, nakonec ale složitý manévr odložila, aby mohla důkladněji vybrat místo kontaktu s povrchem. Vědci tehdy uvedli, že je skalnatý povrch překvapil, neboť očekávali jinou podobu povrchu.