Kosmická sonda strana 4 z 5

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) ve středu brzy ráno indického času opustila oběžnou dráhu kolem Země a přešla na přeletovou dráhu k Měsíci. Informoval o tom list The Times of India. U Měsíce je sonda očekávána 20. srpna, v září pak má přistát na lunárním povrchu.

V polovině dubna 2019 se na Měsíci pokusil přistát izraelský modul Berešít. Sonda manévr nezvládla a na povrch oběžnice se zřítila, na Měsíc se ale v zaslané „měsíční knihovně“ zřejmě dostaly tisíce želvušek, miniaturních tvorečků schopných přežít v téměř jakýchkoli podmínkách.

Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.

Indie úspěšně vynesla do kosmu sondu Čandrájan-2, která se v září pokusí řízeně přistát na Měsíci. Dosud se to podařilo jen USA, Rusku a Číně.

Jak to vypadá na Měsíci? Otázka, která se z našeho současného pohledu zdá hodně jednoduchá. Před 60 lety na ni ale nikdo neuměl s určitostí odpovědět. Nutnost vědět, co lidi na Měsíci čeká, přitom vyplynula v okamžiku, kdy prezident Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že se Američané dostanou na přirozenou družici Země ještě před koncem desetiletí.

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Čínská sonda Čchang-e 4 může vědcům pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Vzorky získané z oblasti nazývané Aitkenova pánev naznačují, že dopad pradávného tělesa, který tuto pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště, píše zpravodajský server BBC.

Japonská sonda Hajabusa 2 na počátku měsíce úspěšně vytvořila na asteroidu Ryugu umělý kráter. Kosmická agentura JAXA zveřejnila na Twitteru snímek, který vytvoření prohlubně po nárazu projektilu potvrdil. Z kráteru sonda možná již v květnu odebere vzorky, které později dopraví na Zemi.

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Izraelská organizace SpaceIL, jejíž robotická sonda Berešít tento týden nezvládla lunární přistání, podle agentury Reuters v sobotu oznámila, že se na Měsíc vydá znovu. K druhé měsíční misi jí pomohou finanční příspěvky od soukromých dárců.

Robotická sonda Berešít izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o přistání byl neúspěšný.

Japonská sonda Hajabusa 2 se v noci na pátek pokusila vytvořit kráter na asteroidu Ryugu, ze kterého později odebere vzorky. Japonská kosmická agentura JAXA prozatím nemá k dispozici snímky, které by úspěch ojedinělého manévru potvrdily, sonda je ale v pořádku.

Izraelská robotická sonda Berešít, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a za týden na něm má dosednout. Izrael se tak již nyní stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát, informoval portál Space.com.

Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření ze dvou zdrojů – z evropské sondy ExoMars a amerického vozítka Curiosity.

NASA se v únoru oficiálně rozloučila se sondou Opportunity, která po patnáct let zkoumala povrch Marsu. Po prachové bouři se sonda odmlčela a její mise byla oficiálně ukončena. Než Opportunity „zemřela“, pořídila ještě poslední snímek rudé planety, který NASA zveřejnila až nyní.

Sonda Mars Express odhalila první geologický důkaz o tom, že na Marsu existoval systém propojených jezer. Pět z nich by dokonce mohlo obsahovat minerály zásadní pro existenci života.

Japonská kosmická agentura JAXA zveřejnila videozáběr momentu, kdy se odběrová hubice sondy Hajabusa 2 úspěšně dotkla povrchu asteroidu Ryugu. Stroj náročný manévr provedl na konci února a v nadcházejících měsících se pokusí ještě o dvě taková přiblížení s cílem získat vzorky. Ty budou následně dopraveny na Zemi, kde jsou očekávány až v roce 2020.

Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, pokračuje po určitých problémech v cestě k Měsíci. Kromě zkoumání jeho magnetického pole a fotografování povrchu má sonda na povrch Měsíce dopravit obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience. Přistát by měla 4. dubna.

Japonská kosmická sonda Hajabusa 2 kolem čtvrteční půlnoci úspěšně přistála na asteroidu Ryugu vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země. Po odebrání vzorků opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Na svém webu to oznámila japonská kosmická agentura JAXA.

Japonská sonda Hajabusa 2 se ve čtvrtek začala přibližovat k asteroidu Ryugu, z jehož povrchu odebere v noci na pátek pomocí sací hubice vzorky. Na Twitteru to oznámila japonská kosmická agentura JAXA. Se sběrem vzorků chtěla agentura začít už loni v říjnu, nakonec ale složitý manévr odložila, aby mohla důkladněji vybrat místo kontaktu s povrchem. Vědci tehdy uvedli, že je skalnatý povrch překvapil, neboť očekávali jinou podobu povrchu.

Izrael doufá, že se stane čtvrtou zemí na světě, jejíž automatická sonda úspěšně přistála na Měsíci. Sonda Berešit odstartuje z Floridy v pátek ráno na palubě soukromé rakety Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Pokud bude mise úspěšná, čtyřnohé vozítko bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, které na Měsíci přistálo, napsal list The Times of Israel. Izraelská nezisková organizace SpaceIL, která za projektem stojí, proto doufá, že vyslání sondy vstoupí do historie.