Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, pokračuje po určitých problémech v cestě k Měsíci. Kromě zkoumání jeho magnetického pole a fotografování povrchu má sonda na povrch Měsíce dopravit obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience. Přistát by měla 4. dubna.
Na Měsíc za měsíc. Izraelská sonda Berešit tam nese veškeré poznání lidstva
Sonda Berešit, dlouhá přibližně půldruhého metru, v pondělí 25. února oproti plánu nezažehla motory. Příčinou byl nečekaný reset palubního počítače. Tým, který misi řídí, nicméně dokázal problém vyřešit a plánovaný manévr nakonec provedl.
Vesmírný aparát se tak podařilo uvést na stanovenou eliptickou oběžnou dráhu s nejvzdálenějším bodem od Země 131 tisíc kilometrů. Postupným zapínáním motorů se bude dráha zvětšovat a Berešit se bude blížit ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který je od naší planety vzdálen přibližně 384 tisíc kilometrů, se má sonda dostat za měsíc, tedy 4. dubna. Přistání na lunárním povrchu se předpokládá o týden později.
Izraelská sonda odstartovala na cestu k Měsíci (zdroj: ČT24)
Vědecká mise Berešitu má po přistání trvat pouze dva dny, po které dokážou přístroje vzdorovat nehostinným podmínkám – na jedné straně slunečnímu záření a vysokým teplotám, na straně druhé nočním hlubokým mrazům.
Přistávací modul s sebou na povrch Měsíce dopraví kromě izraelské vlajky i časovou schránku, takzvanou Měsíční knihovnu. Jde o malé zařízení, které je součástí plánu záložního uchovávání všeho, co lidé doposud poznali a co se naučili.
Jedná se o třetí ze série takových archivů připravovaných iniciativou Billion Year Archive. Cílem projektu je uschovat kopie nejrůznějších dat na několika místech na Zemi a ve vesmíru tak, aby bylo pravděpodobnější, že tyto informace přečkají miliony, možná i miliardy let.
Měsíční knihovna
Měsíční knihovnu, která je vyrobena tak, aby vydržela drsné vesmírné podmínky, tvoří 25 niklových disků, každý je tenký 40 mikronů. Na discích je 30 milionů stránek se záznamy dějin lidstva a civilizace. Jsou to tisíce fotografií, knihy, ilustrace, různé dokumenty, anglická Wikipedie, vědecké příručky a také návody k vysvětlení jazyků a překladů mezi nimi.
Izraelský projekt odstartoval v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se zapojili do soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).