Robotická sonda Berešít izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o přistání byl neúspěšný.
Během přistání se Berešít potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě předtím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii. Na ní jsou patrné lunární povrch, přistávací vzpěra a také izraelská vlajka s heslem Malá země, velké sny.
„Máme na co být hrdí,“ řekl Morris Kahn, předseda organizace SpaceIL. „Nepřestávejte věřit! Dostali jsme se blízko, bohužel jsem s přistáním neuspěli,“ uvedla organizace na Twitteru.
Přímo v letovém středisku sledoval přistání izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Pokud to napoprvé nevyjde, zkuste to znova,“ řekl poté, co vedení mise ohlásilo nezdar. „Podruhé to zvládneme,“ dodal Netanjahu s tím, že do dvou či tří let se další přistání izraelské sondy podaří.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyjádřil nad zničením sondy lítost, zároveň ale organizaci SpaceIL pogratuloval za to, že dokázala soukromě financovaný aparát na Měsíc vyslat.
Robotickou sondu Berešít vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a nějakou dobu kroužila po oběžné dráze kolem Měsíce. Izrael se tak stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát.
Přístroj, dlouhý přibližně půldruhého metru, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. Berešít byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
Pokud by Berešít v pořádku dosedl do oblasti Mare Serenitatis (Moře jasu), zůstal by funkční zhruba dva až tři dny, poté by sluneční záření doslova upeklo přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž nebyl vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho následně mráz během lunární noci.
