Měsíc zřejmě zažije velmi rušný rok. Po Číňanech se na něj chystají Indové, Izraelci, Němci a Američané

Nahrávám video
Události ČT: Dobývání Měsíce
Zdroj: ČT24

Historické přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce nejspíš není jedinou „návštěvou“, která toto vesmírné těleso letos čeká. Kromě Číňanů na něm chtějí přistát také Indové, Izraelci, Němci a Američané. Většinou jde o soukromé projekty, které se pravděpodobně mohou zpozdit, ale zároveň jsou už všechny v pokročilém stadiu příprav. První by na konci ledna mělo Měsíc navštívit indické vozítko Čandraján-2.

Indové s dobýváním Měsíce začali už před jedenácti lety. Tehdy ho sonda Čandraján-1 obíhala a pak na něj neřízeně spadla. Po Číňanech mají z letošních účastníků měsíčních závodů nejvíc zkušeností, a tak tentokrát chtějí měkce přistát.

„Naším cílem je přímo na místě experimentálně zjišťovat chemické složení měsíční půdy,“ vysvětluje Kailasavadivoo Sivan, předseda Indické výzkumné vesmírné organizace ISRO.

„Přistávací modul a malé vozítko, asi patnáctikilové, má fungovat čtrnáct dnů, což je mnohem méně než čínská sonda,“ dodává k indickým plánům Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Tři projekty ze soutěže  Google Lunar X Prize

Na jaře by na Měsíc měl dosednout i izraelský přistávací modul Beresheet, který by tam byl prvním soukromým přístrojem. „To, co Čína dokázala jako národ, teď dokáže jedna izraelská nezisková firma se čtyřiceti zaměstnanci,“ věří Jariv Baš, spoluzakladatel společnosti SpaceIL, která se na Měsíc chystá. 

SpaceIL se účastnila soutěže Google Lunar X Prize. Hlavní cenu třicet milionů dolarů za přistání na Měsíci už získat nestihne, přesto hodlá letět. „Otázka je, jestli se jim to podaří. Lander (přistávací modul – pozn. red.) je sice jednodušší, ale není tam žádná zkušenost,“ komentuje izraelské ambice Václavík.

Ze stejné soutěže vzešly i další dva soukromé projekty. Jedním z nich je německé vozítko Asimov. „Chceme se vrátit na místo, kde přistálo Apollo 17, a vyfotografovat ho,“ říká za německý tým Karsten Becker ze společnosti PTScientists.

Druhým projektem pak je americký přistávací modul Lunar Scout. Václavík ale ani jednomu z projektů moc nevěří. „U obou vidím ty šance velmi mizivé. Nemají ani zablokované místo na raketě,“ vysvětlil svou skepsi český odborník.

Vznikne u Měsíce nová kosmická stanice?

Tradiční vesmírné velmoci mezitím debatují o nové kosmické stanici na orbitě Měsíce. „Neříkáme: Pojďme zpět na Měsíc. Protože to by znamenalo vrátit se k vesmírným závodům z šedesátých let minulého století, ale pojďme vpřed na Měsíc. A to společně,“ podotýká Johann-Dietrich Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury ESA. 

Stanice by mohla sloužit jako výchozí bod pro lety dál do kosmu. Její realizace je ale zatím v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 15 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...