Japonská sonda bombardovala asteroid. Pokusila se na něm vytvořit kráter

Japonská sonda Hajabusa 2 se v noci na pátek pokusila vytvořit kráter na asteroidu Ryugu, ze kterého později odebere vzorky. Japonská kosmická agentura JAXA prozatím nemá k dispozici snímky, které by úspěch ojedinělého manévru potvrdily, sonda je ale v pořádku.

Hajabusa 2 nejprve sestoupila do výšky pěti set metrů nad povrch, kde vypustila ostřelovací zařízení, a poté se vzdálila do bezpečí. Následně vypuštěné zařízení vystřelilo měděný projektil, který měl po nárazu vytvořit až desetimetrový kráter. Zda se vytvoření kráteru podařilo, bude vědět JAXA později.

Japonská agentura vybrala toto místo:

Na ostřelování povrchu ze zhruba kilometrové vzdálenosti dohlížela kamera DCAM3, kterou sonda rovněž vypustila. Kamera nejprve snímky předá mateřské sondě, která je přepošle na Zemi. Podle BBC není známo, kdy bude mít letové středisko záznam k dispozici.

Pokud se kráter podařilo vytvořit, sonda se na místo dopadu po několika týdnech vrátí, aby z něj odebrala vzorky.

Japonský kosmický vysavač

Hajabusa 2 již na konci února získala vzorky z povrchu pomocí sběrné hubice. Aparát se tehdy těsně přiblížil k předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a hubice na okamžik dosáhla kontaktu s povrchem.

Zda se skutečně vzorek podařilo odebrat, bude jasné až po návratu na Zemi. V sondě není žádné zařízení, které by přítomnost materiálu v úložném pouzdře potvrdilo. Odborníci z JAXA nicméně po vyhodnocení videa poznamenali, že množství materiálu uvolněného při této operaci z asteroidu zvyšuje pravděpodobnost úspěšného odběru.

Robot přistane v létě

K asteroidu se japonská sonda dostala po třech a půl letech loni v červnu. Na povrch už dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2. Přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Nynější mise je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 19 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...