Japonská sonda Hajabusa úspěšně odebrala vzorky z asteroidu Ryugu

Japonská kosmická sonda Hajabusa 2 kolem čtvrteční půlnoci úspěšně přistála na asteroidu Ryugu vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země. Po odebrání vzorků opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Na svém webu to oznámila japonská kosmická agentura JAXA.

Aparát přistál na předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí sací hubice vzorky. Vše probíhalo přesně podle plánů, sonda odstartovala zpět těsně po půlnoci.

Gratulaci k úspěšnému odběru poslal i tým kolem americké sondy OSIRIS-REx:

Přípravné procedury předcházející odběru materiálu začaly ve středu, kdy sonda zahájila sestup ze své parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem asteroidu.

Odborníci vybrali pro kontakt prostor označovaný jako L08-E1. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Celá operace probíhala automaticky, protože povely ze Země by putovaly k sondě příliš dlouho.

Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkla povrchu, vystřelil z ní rychlostí 300 metrů za vteřinu pětigramový projektil z tantalu. Částice asteroidu, které se po nárazu vymrštily do prostoru, hubice odebrala. Sekundu po kontaktu s povrchem pak sonda začala opět stoupat.

Náboj z Hajabusy
Zdroj: JAXA

Mise neskončila

Sonda má v plánu další dvě přiblížení pro sběr vzorků. Během posledního pokusu chtějí vědci získat materiál z hloubky. Na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese také kontejner MINERVA-II 2 s robotem Rover-2, přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...