Indická sonda se pohybuje po oběžné dráze Měsíce. Šance na úspěšné přistání je 37 procent

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Sonda provedla asi půlhodinový manévr a „perfektně“ se připojila na požadovanou oběžnou dráhu, uvedla indická agentura. V dalších dnech se chystá na několik dalších manévrů, které by ji měly dostat blíž k povrchu Měsíce.

Přistávací modul se má od sondy oddělit 2. září a asi o pět dní později by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.

Plán na výzkum Měsíce

Úspěšnost měkkých přistání na Měsíci je podle ISRO jen 37 procent. Přistávací modul k dosednutí využije pokročilé umělé inteligence, jež bude srovnávat snímky povrchu pořízené těsně před přistáním s dříve pořízenými obrázky, podle kterých se přistání plánovalo.

Asi čtyři hodiny po dosednutí by mělo z modulu vyjet na povrch lunární vozítko. Má šest kol a na Zemi váží 27 kilogramů. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost urazí asi půl kilometru. Cestou má provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-2 z roku 2008. Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

„Celý svět čeká na naše data,“ uvedl představitel indické vesmírné agentury. „Chystáme se poprvé přistát na jižním pólu a NASA už oznámila, že na jižním pólu plánuje projekt jakéhosi lidského osídlení. Budeme tedy poskytovat vstupní data programu, který se zásadně týká celého lidstva,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 14 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.