Indie musela odložit start své kosmické lodi na Měsíc. Poletí až v září

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času, let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Nejvýhodnějším termínem léta byl právě 15. červenec, kdy startovací okno trvalo deset minut. Do konce měsíce budou podmínky pro let výrazně horší, neboť možnost startu bude vymezena jen na dobu jedné minuty. Další možnosti pro let budou znovu až v září.

„Pokud všechno půjde dobře, tak se možná dočkáme startu již příští pondělí,“ citoval The Times of India svůj zdroj, který zmínil jako variantu 22. červenec. Tento zdroj také řekl, že vyloučen není ani start mimo okno pro optimální let k Měsíci, což by ale bylo nutné vyvážit větší zásobou paliva a zkrácením operační životnosti sondy. Deník ovšem zároveň poznamenal, že někteří vědci spíše naznačují odklad až na příští rok. Média očekávají, že indická vesmírná agentura ISRO sdělí náhradní plán ve středu.

Velké ambice, velké technické problémy

ISRO přesný důvod přerušení startu neuvedla, zmínila se jen o neupřesněném technickém problému. Indická média s odvoláním na nejmenované představitele mise nicméně informovala, že jednou z příčin byla tlaková netěsnost na posledním stupni nosné rakety, kvůli které unikal kapalný vodík. O této možnosti se spekulovalo, protože ISRO o hodinu dříve před zastavením odpočtu čerpání vodíku do tohoto stupně dokončila.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Přistání na lunárním povrchu bylo původně plánováno na 6. září, pokud ale bude start odložen až na září, lze dosednutí na měsíční povrch očekávat na přelomu října a listopadu. Pokud se Indii mise podaří, stane se po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, která dokázala na Měsíci měkce přistát.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 31 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...