Indie musela odložit start své kosmické lodi na Měsíc. Poletí až v září

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času, let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Nejvýhodnějším termínem léta byl právě 15. červenec, kdy startovací okno trvalo deset minut. Do konce měsíce budou podmínky pro let výrazně horší, neboť možnost startu bude vymezena jen na dobu jedné minuty. Další možnosti pro let budou znovu až v září.

„Pokud všechno půjde dobře, tak se možná dočkáme startu již příští pondělí,“ citoval The Times of India svůj zdroj, který zmínil jako variantu 22. červenec. Tento zdroj také řekl, že vyloučen není ani start mimo okno pro optimální let k Měsíci, což by ale bylo nutné vyvážit větší zásobou paliva a zkrácením operační životnosti sondy. Deník ovšem zároveň poznamenal, že někteří vědci spíše naznačují odklad až na příští rok. Média očekávají, že indická vesmírná agentura ISRO sdělí náhradní plán ve středu.

Velké ambice, velké technické problémy

ISRO přesný důvod přerušení startu neuvedla, zmínila se jen o neupřesněném technickém problému. Indická média s odvoláním na nejmenované představitele mise nicméně informovala, že jednou z příčin byla tlaková netěsnost na posledním stupni nosné rakety, kvůli které unikal kapalný vodík. O této možnosti se spekulovalo, protože ISRO o hodinu dříve před zastavením odpočtu čerpání vodíku do tohoto stupně dokončila.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Přistání na lunárním povrchu bylo původně plánováno na 6. září, pokud ale bude start odložen až na září, lze dosednutí na měsíční povrch očekávat na přelomu října a listopadu. Pokud se Indii mise podaří, stane se po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, která dokázala na Měsíci měkce přistát.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 mminutami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 3 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 6 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 23 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.