Indie musela odložit start své kosmické lodi na Měsíc. Poletí až v září

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času, let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Nejvýhodnějším termínem léta byl právě 15. červenec, kdy startovací okno trvalo deset minut. Do konce měsíce budou podmínky pro let výrazně horší, neboť možnost startu bude vymezena jen na dobu jedné minuty. Další možnosti pro let budou znovu až v září.

„Pokud všechno půjde dobře, tak se možná dočkáme startu již příští pondělí,“ citoval The Times of India svůj zdroj, který zmínil jako variantu 22. červenec. Tento zdroj také řekl, že vyloučen není ani start mimo okno pro optimální let k Měsíci, což by ale bylo nutné vyvážit větší zásobou paliva a zkrácením operační životnosti sondy. Deník ovšem zároveň poznamenal, že někteří vědci spíše naznačují odklad až na příští rok. Média očekávají, že indická vesmírná agentura ISRO sdělí náhradní plán ve středu.

Velké ambice, velké technické problémy

ISRO přesný důvod přerušení startu neuvedla, zmínila se jen o neupřesněném technickém problému. Indická média s odvoláním na nejmenované představitele mise nicméně informovala, že jednou z příčin byla tlaková netěsnost na posledním stupni nosné rakety, kvůli které unikal kapalný vodík. O této možnosti se spekulovalo, protože ISRO o hodinu dříve před zastavením odpočtu čerpání vodíku do tohoto stupně dokončila.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Přistání na lunárním povrchu bylo původně plánováno na 6. září, pokud ale bude start odložen až na září, lze dosednutí na měsíční povrch očekávat na přelomu října a listopadu. Pokud se Indii mise podaří, stane se po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, která dokázala na Měsíci měkce přistát.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 17 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...