Indie musela odložit start své kosmické lodi na Měsíc. Poletí až v září

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času, let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Nejvýhodnějším termínem léta byl právě 15. červenec, kdy startovací okno trvalo deset minut. Do konce měsíce budou podmínky pro let výrazně horší, neboť možnost startu bude vymezena jen na dobu jedné minuty. Další možnosti pro let budou znovu až v září.

„Pokud všechno půjde dobře, tak se možná dočkáme startu již příští pondělí,“ citoval The Times of India svůj zdroj, který zmínil jako variantu 22. červenec. Tento zdroj také řekl, že vyloučen není ani start mimo okno pro optimální let k Měsíci, což by ale bylo nutné vyvážit větší zásobou paliva a zkrácením operační životnosti sondy. Deník ovšem zároveň poznamenal, že někteří vědci spíše naznačují odklad až na příští rok. Média očekávají, že indická vesmírná agentura ISRO sdělí náhradní plán ve středu.

Velké ambice, velké technické problémy

ISRO přesný důvod přerušení startu neuvedla, zmínila se jen o neupřesněném technickém problému. Indická média s odvoláním na nejmenované představitele mise nicméně informovala, že jednou z příčin byla tlaková netěsnost na posledním stupni nosné rakety, kvůli které unikal kapalný vodík. O této možnosti se spekulovalo, protože ISRO o hodinu dříve před zastavením odpočtu čerpání vodíku do tohoto stupně dokončila.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Přistání na lunárním povrchu bylo původně plánováno na 6. září, pokud ale bude start odložen až na září, lze dosednutí na měsíční povrch očekávat na přelomu října a listopadu. Pokud se Indii mise podaří, stane se po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, která dokázala na Měsíci měkce přistát.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...