Indie musela odložit start své kosmické lodi na Měsíc. Poletí až v září

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc zřejmě až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž právě uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. Podle listu The Times of India, který se odvolává na své zdroje v místní vesmírné agentuře ISRO, je ve hře i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci sice otevře, ale pouze na jedinou minutu.

Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času, let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Nejvýhodnějším termínem léta byl právě 15. červenec, kdy startovací okno trvalo deset minut. Do konce měsíce budou podmínky pro let výrazně horší, neboť možnost startu bude vymezena jen na dobu jedné minuty. Další možnosti pro let budou znovu až v září.

„Pokud všechno půjde dobře, tak se možná dočkáme startu již příští pondělí,“ citoval The Times of India svůj zdroj, který zmínil jako variantu 22. červenec. Tento zdroj také řekl, že vyloučen není ani start mimo okno pro optimální let k Měsíci, což by ale bylo nutné vyvážit větší zásobou paliva a zkrácením operační životnosti sondy. Deník ovšem zároveň poznamenal, že někteří vědci spíše naznačují odklad až na příští rok. Média očekávají, že indická vesmírná agentura ISRO sdělí náhradní plán ve středu.

Velké ambice, velké technické problémy

ISRO přesný důvod přerušení startu neuvedla, zmínila se jen o neupřesněném technickém problému. Indická média s odvoláním na nejmenované představitele mise nicméně informovala, že jednou z příčin byla tlaková netěsnost na posledním stupni nosné rakety, kvůli které unikal kapalný vodík. O této možnosti se spekulovalo, protože ISRO o hodinu dříve před zastavením odpočtu čerpání vodíku do tohoto stupně dokončila.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Přistání na lunárním povrchu bylo původně plánováno na 6. září, pokud ale bude start odložen až na září, lze dosednutí na měsíční povrch očekávat na přelomu října a listopadu. Pokud se Indii mise podaří, stane se po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, která dokázala na Měsíci měkce přistát.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 12 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 13 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 16 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...