Japonská sonda Hajabusa úspěšně odebrala vzorky z asteroidu Ryugu

Japonská kosmická sonda Hajabusa 2 kolem čtvrteční půlnoci úspěšně přistála na asteroidu Ryugu vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země. Po odebrání vzorků opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Na svém webu to oznámila japonská kosmická agentura JAXA.

Aparát přistál na předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí sací hubice vzorky. Vše probíhalo přesně podle plánů, sonda odstartovala zpět těsně po půlnoci.

Gratulaci k úspěšnému odběru poslal i tým kolem americké sondy OSIRIS-REx:

Přípravné procedury předcházející odběru materiálu začaly ve středu, kdy sonda zahájila sestup ze své parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem asteroidu.

Odborníci vybrali pro kontakt prostor označovaný jako L08-E1. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Celá operace probíhala automaticky, protože povely ze Země by putovaly k sondě příliš dlouho.

Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkla povrchu, vystřelil z ní rychlostí 300 metrů za vteřinu pětigramový projektil z tantalu. Částice asteroidu, které se po nárazu vymrštily do prostoru, hubice odebrala. Sekundu po kontaktu s povrchem pak sonda začala opět stoupat.

Náboj z Hajabusy
Zdroj: JAXA

Mise neskončila

Sonda má v plánu další dvě přiblížení pro sběr vzorků. Během posledního pokusu chtějí vědci získat materiál z hloubky. Na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese také kontejner MINERVA-II 2 s robotem Rover-2, přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 12 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 20 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 21 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...