VIDEO: Japonsko zveřejnilo, jak sonda Hajabusa 2 odebrala vzorky z asteroidu Ryugu

Japonská kosmická agentura JAXA zveřejnila videozáběr momentu, kdy se odběrová hubice sondy Hajabusa 2 úspěšně dotkla povrchu asteroidu Ryugu. Stroj náročný manévr provedl na konci února a v nadcházejících měsících se pokusí ještě o dvě taková přiblížení s cílem získat vzorky. Ty budou následně dopraveny na Zemi, kde jsou očekávány až v roce 2020.

Ze záznamu je patrné, jak sonda sestupuje k povrchu a jak odběrová hubice na okamžik dosáhne kontaktu s povrchem. V dalším momentě začne Hajabusa 2 rychle stoupat a spolu s ní také rozvířený prach a úlomky z povrchu. Video pořídila kamerka CAM-H, která je nasměrovaná na sběrné zařízení.

„Tato kamera byla vyrobena a namontována s použitím darů od veřejnosti a nyní pro nás všechny zachytila historický moment. Díky všem za podporu,“ uvedl na Twitteru tým pečující o sondu.

Zda se skutečně vzorek podařilo odebrat, bude jasné až po návratu na Zemi. V sondě není žádné zařízení, které by přítomnost materiálu v úložném pouzdře potvrdilo. Odborníci z JAXA nicméně po vyhodnocení videa poznamenali, že množství uvolněného materiálu zvyšuje pravděpodobnost úspěšného odběru.

Hajabusa pokračuje v misi

Ještě tento měsíc se Hajabusa 2 pokusí o druhý takovýto sběr vzorků. Během třetího, závěrečného pokusu, který je plánován na duben, chtějí vědci získat materiál z hloubky asteroidu. Na povrch proto z výšky 500 metrů sonda vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, její přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Nynější mise je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...