Izraelská robotická sonda Berešít, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a za týden na něm má dosednout. Izrael se tak již nyní stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát, informoval portál Space.com.
Sonda Berešít, dlouhá přibližně půldruhého metru, má zkoumat magnetické pole souputníka Země a fotografovat jeho povrch. Přesně za týden, 11. dubna, by měla na Měsíci přistát i s obsáhlým digitalizovaným archivem lidstva. Pokud se to sondě podaří, bude prvním izraelským a zároveň vůbec prvním soukromě dotovaným přístrojem, který měkce dosedne na lunární povrch.
„Samo o sobě jde o historickou událost, ale Izrael se tím zároveň zapojuje do klubu sedmi států, které vstoupily na oběžnou dráhu kolem Měsíce,“ uvedl v prohlášení Morris Kahn, předseda neziskové organizace SpaceIL, která se na misi Berešítu podílí se státní společností Israel Aerospace Industries.
Izrael v roli kosmické mocnosti
„Ode dneška za týden učiníme historicky ještě významnější krok přistáním na Měsíci, čímž se připojíme ke třem supervelmocím, kterým se to dosud podařilo,“ dodal Kahn.
Doposud na Měsíci přistály aparáty Ruska, Číny a USA. Spojené státy tam navíc měly v letech 1969 až 1972 dvanáct astronautů.
Vědecká mise Berešítu má po přistání trvat jen dva dny, než přístroje zničí tvrdé podmínky – na jedné straně sluneční záření a vysoké teploty a na straně druhé noční hluboké mrazy.
Přistávací modul s sebou na povrch nicméně dopraví i časovou schránku, takzvanou Měsíční knihovnu. Jde o malé zařízení, které je součástí plánu záložního uchovávání všeho, co lidé doposud poznali a co se naučili.
Jedná se o třetí ze série takových archivů připravovaných iniciativou Billion Year Archive. Cílem projektu je uschovat kopie nejrůznějších dat na několika místech na Zemi a ve vesmíru tak, aby bylo pravděpodobnější, že tyto informace přečkají miliony, ba miliardy let.
