Sonda OSIRIS-REx ztrácí vzorky nabrané z planetky Bennu

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle úřadu sonda nabrala s pomocí robotické paže vzorky prachu a kamení v úterý a uložila je do schránky, která zřejmě zůstala pootevřená. Má jít o získání největšího mimopozemského vzorku materiálu od misí Apolla na Měsíc. Podmínkou ale je, že se podaří hermeticky uzavřít sběrný kontejner.

„Dost velká část sebraného materiálu vypadává,“ řekl šéf mise Dante Lauretta. Podle agentury AFP bylo i z telefonu patrné, že v jeho hlase znělo méně nadšení než ve středu, kdy ohlásil úspěšné odebrání vzorků.

Sonda od té doby pořídila vlastní fotografie ze všech stran a vědci zjistili, že je kolem jejího sběrného ramene mračno vypadávajících částic. Dobrou zprávou ale je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Pozemní operátoři kvůli úniku zrušili na sobotu naplánované měření množství odebraného materiálu, při němž se měla sonda otáčet. Nechtějí riskovat další ztrátu.

Sondu čeká náročný manévr

Hodlají sondu co nejvíc znehybnit a soustředit se na zabezpečení odebraného materiálu v kapsli, která je v centru sondy. Bude k tomu zapotřebí manipulovat s ramenem, což musí vědci připravit. K manévru by se mohlo přikročit v úterý. Teď jsou vzorky v kruhové schránce, která je na konci ramene a jejíž uzavírací mechanismus zablokovaly kameny.

Vědci doufají, že všechen materiál nevypadne a že odebírací manévr nebude nutné zopakovat. „Musíme vzorky co nejopatrněji zajistit, abychom minimalizovali další ztrátu,“ řekl Lauretta.

Sonda OSIRIS-REx o velikosti malého dodávkového auta se k Bennu vydala před čtyřmi lety a na cestu zpět k Zemi se má vypravit v březnu. Počítá se s tím, že v září 2023 přistane v americkém Utahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 24 mminutami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 18 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 19 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.