Sonda OSIRIS-REx ztrácí vzorky nabrané z planetky Bennu

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle úřadu sonda nabrala s pomocí robotické paže vzorky prachu a kamení v úterý a uložila je do schránky, která zřejmě zůstala pootevřená. Má jít o získání největšího mimopozemského vzorku materiálu od misí Apolla na Měsíc. Podmínkou ale je, že se podaří hermeticky uzavřít sběrný kontejner.

„Dost velká část sebraného materiálu vypadává,“ řekl šéf mise Dante Lauretta. Podle agentury AFP bylo i z telefonu patrné, že v jeho hlase znělo méně nadšení než ve středu, kdy ohlásil úspěšné odebrání vzorků.

Sonda od té doby pořídila vlastní fotografie ze všech stran a vědci zjistili, že je kolem jejího sběrného ramene mračno vypadávajících částic. Dobrou zprávou ale je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Pozemní operátoři kvůli úniku zrušili na sobotu naplánované měření množství odebraného materiálu, při němž se měla sonda otáčet. Nechtějí riskovat další ztrátu.

Sondu čeká náročný manévr

Hodlají sondu co nejvíc znehybnit a soustředit se na zabezpečení odebraného materiálu v kapsli, která je v centru sondy. Bude k tomu zapotřebí manipulovat s ramenem, což musí vědci připravit. K manévru by se mohlo přikročit v úterý. Teď jsou vzorky v kruhové schránce, která je na konci ramene a jejíž uzavírací mechanismus zablokovaly kameny.

Vědci doufají, že všechen materiál nevypadne a že odebírací manévr nebude nutné zopakovat. „Musíme vzorky co nejopatrněji zajistit, abychom minimalizovali další ztrátu,“ řekl Lauretta.

Sonda OSIRIS-REx o velikosti malého dodávkového auta se k Bennu vydala před čtyřmi lety a na cestu zpět k Zemi se má vypravit v březnu. Počítá se s tím, že v září 2023 přistane v americkém Utahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 16 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.