Sonda OSIRIS-REx ztrácí vzorky nabrané z planetky Bennu

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle úřadu sonda nabrala s pomocí robotické paže vzorky prachu a kamení v úterý a uložila je do schránky, která zřejmě zůstala pootevřená. Má jít o získání největšího mimopozemského vzorku materiálu od misí Apolla na Měsíc. Podmínkou ale je, že se podaří hermeticky uzavřít sběrný kontejner.

„Dost velká část sebraného materiálu vypadává,“ řekl šéf mise Dante Lauretta. Podle agentury AFP bylo i z telefonu patrné, že v jeho hlase znělo méně nadšení než ve středu, kdy ohlásil úspěšné odebrání vzorků.

Sonda od té doby pořídila vlastní fotografie ze všech stran a vědci zjistili, že je kolem jejího sběrného ramene mračno vypadávajících částic. Dobrou zprávou ale je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Pozemní operátoři kvůli úniku zrušili na sobotu naplánované měření množství odebraného materiálu, při němž se měla sonda otáčet. Nechtějí riskovat další ztrátu.

Sondu čeká náročný manévr

Hodlají sondu co nejvíc znehybnit a soustředit se na zabezpečení odebraného materiálu v kapsli, která je v centru sondy. Bude k tomu zapotřebí manipulovat s ramenem, což musí vědci připravit. K manévru by se mohlo přikročit v úterý. Teď jsou vzorky v kruhové schránce, která je na konci ramene a jejíž uzavírací mechanismus zablokovaly kameny.

Vědci doufají, že všechen materiál nevypadne a že odebírací manévr nebude nutné zopakovat. „Musíme vzorky co nejopatrněji zajistit, abychom minimalizovali další ztrátu,“ řekl Lauretta.

Sonda OSIRIS-REx o velikosti malého dodávkového auta se k Bennu vydala před čtyřmi lety a na cestu zpět k Zemi se má vypravit v březnu. Počítá se s tím, že v září 2023 přistane v americkém Utahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...