Lidstvo poprvé uslyší hlas Marsu. NASA už nabízí ochutnávky, třeba jak by tam zněl ptačí zpěv

Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Perseverance, které se má na Marsu přidat ke svým starším „kolegům“ už 18. února, bude na rudé planetě sbírat nejen obrázky a vzorky povrchu. Mezi daty, která pošle na Zemi, mohou být také zvukové záznamy, informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi řídí.

Perseverance má systém tvořený 23 kamerami, jež budou na Marsu pořizovat nejrůznější záběry. Sedm z nich má například snímat vstup do marsovské atmosféry, sestup a přistání. K výbavě ale patří i pár mikrofonů. Ty, pokud vše půjde podle plánu, poskytnou historický zvukový záznam příletu a přistání na Marsu, stejně jako zvuky roveru při práci, zvuk větru a další okolní hluk.

Na sousední planetě ovšem řada věcí zní jinak než na Zemi, upozornila JPL. Je to proto, že atmosféra na povrchu Marsu má jen procento hustoty té zemské a jiné složení, což ovlivňuje vydávání a šíření zvuku. NASA na své stránce poskytuje možnost slyšet některé zvuky známé na Zemi – jako ptačí zpěv v hlučném velkoměstě, zvonek kola či mořské vlny – a srovnat je s tím, jak by podle názoru vědců zněly na Marsu.

Nahrávám video
Raketa Atlas V vynesla do vesmíru robotické vozítko Perseverance
Zdroj: ČT24/EBU

NASA už sice vyslala na Mars dva přístroje s mikrofony – jedna mise Mars Polar Lander se  však nezdařila a na Phoenix Landeru byl sice mikrofon na přistávací kameře, ale nikdy nebyl zapnutý.

Program Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu. K úkolům automatického výzkumníka patří i charakterizovat klima a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidí na Mars.

Robot s vrtulníčkem

K naplnění uvedených záměrů je robotický výzkumník vybaven řadou nových přístrojů a zařízení. S využitím některých z nich, pokud se při práci Perseverance osvědčí, se počítá i pro případné lidské výpravy na Mars. Takovou novinkou je například malá robotická helikoptéra Ingenuity, která je prvním vrtulníkem, jenž by měl v řídké atmosféře zkoumat okolí vozítka, a to vždy jen několik minut.

Vozítko Perseverance s vrtulníčkem
Zdroj: NASA

V současné době na Marsu bádají dvě robotická zařízení NASA – vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslala NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u planety dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 15 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...