Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda se odběr zdařil, uvidí vědci až v následujících dnech, uvedla NASA.
„Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“
Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleným více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení:
Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.
Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.
Mise nového typu
Mise začala v září 2016 vypuštěním sondy, která pak po dvouleté cestě dorazila k Bennu v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu.
Při odběru vzorků se příslušný mechanismus na pět vteřin dotkne Bennu, vystřelí stlačený dusík, čímž na povrchu zvíří materiál, z něhož část sonda odebere, než se opět vzdálí. K dispozici jsou zdroje pro tři takovéto manévry.
Na návrat domů by se sonda OSIRIS-REx měla od Bennu vydat přibližně v polovině příštího roku. Přistání na Zemi NASA naplánovala na 24. září 2023.
Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa totiž v dávné minulosti s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.
