Sonda NASA v noci odebere vzorky z asteroidu Bennu. Cílem je pochopit, jak vznikl život

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

NASA tuto misi oznámila v létě roku 2016. Informovala, že poprvé v dějinách vyšle sondu k asteroidu a odebere z něj vzorek, který pak donese zpět na Zemi. Tato mise je pro astrobiologii zásadní: pomůže totiž vědcům pochopit, jak se formovaly planety a vznikal život ve Sluneční soustavě.

Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.

Tento náročný úkol má splnit sonda OSIRIS-REx (akronym z anglického The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer), která do kosmu odstartovala na začátku září 2016.

Na zkoumání asteroidu má sonda sadu pěti špičkových přístrojů, které budou moci tento asi 500 metrů velký kámen popsat vizuálně i chemicky, přesně zmapují jeho povrch a analyzují jeho teplotu i další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zdaleka nejdůležitějším nástrojem je robotická paže TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) vyrobená v továrnách společnosti Lockheed Martin Space Systems. Právě ta se ze sondy vysune a odebere vzorky.

„Tato mise je příkladem úkolu našeho národa – odvážně se vydávat studovat Sluneční soustavu i oblasti za jejími hranicemi a snažit se lépe pochopit vesmír a naše místo v něm,“ popsal smysl expedice Geoff Yoder z NASA. „NASA je největší stroj na vědecké objevy na planetě a OSIRIS-REx ztělesňuje náš cíl – inovovat, objevovat, zkoumat a inspirovat,“ dodal.

OSIRIS-REx je sonda vážící 2110 kilogramů. Díky vlastnímu pohonu dosáhla cíle už během prosince roku 2018 – od té doby kolem asteroidu Bennu krouží na oběžné dráze. Studuje jeho vlastnosti a také hledala ideální místo na odebrání nejzajímavějších vzorků.

NASA pro fanoušky mise připravila dokonce i vystřihovánku sondy OSIRIS-REx. Tady si ji můžete stáhnout:

Zjistila už řadu pozoruhodných informací, krátce po příletu například oznámila, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

V noci na středu se sonda k planetce Bennu těsně přiblíží a odebere 60 až 2000 gramů vzorků z jejího povrchu. Pomocí speciální kapsule pak tento materiál dopraví na Zemi. Návrat vzorků se plánuje na rok 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...