Indie poprvé poslala pozorovací sondu ke Slunci, pomůže pochopit vliv hvězdy na zemské klima

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV, která nese do vesmíru první indickou sondu Áditja-L1 určenou k pozorování Slunce. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr. Na místo určení by měla dorazit zhruba za čtyři měsíce. Indie sondu vyslala jen několik dní poté, co její mise jako první na světě přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Indická sluneční sonda Áditja-L1 by z dlouhodobého hlediska mohla pomoci lépe porozumět vlivu Slunce na zemské klimatické vzorce.

Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry, která se projevuje polární září, poruchou příjmu na krátkých rádiových vlnách nebo kolísáním a výpadky v elektrické síti.

Sonda dorazí za čtyři měsíce

Sonda musí k místu určení urazit asi jeden a půl milionu kilometru. „Celkem potrvá cesta od místa startu k Lagrangeově bodu L1 čtyři měsíce,“ uvedla tento týden na sociální síti X Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO).

Librační centrum (Lagrangeův bod) je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky.

Indie se minulý týden po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala čtvrtou zemí světa, jíž se podařilo dopravit na Měsíc vlastní modul. Ten navíc dosedl v blízkosti lunárního jižního pólu, což se zatím žádné zemi nepovedlo. Šestadvacetikilogramové vozítko Pragján (v sanskrtu moudrost) už mimo jiné potvrdilo přítomnost síry na Měsíci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
15:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 3 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
15:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
15:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 5 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 8 hhodinami
Načítání...