Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.
Na Vánoce loňského roku se na Marsu otřásla Země. Americká kosmická agentura NASA tyto otřesy zaznamenala díky sondě InSight – měly sílu čtvrtého stupně Richterovy stupnice. Vědci byli nadšení – a jejich entuziasmus se ještě zvýšil, když se později dozvěděli, co marsotřesení způsobilo. Byl to zřejmě nejsilnější dopad meteoroidu, který lidstvo na Marsu zatím pozorovalo.
- „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Že jde o důsledek dopadu tělesa z kosmu, odhalila analýza místa, kde bylo epicentrum otřesů. Když se astronomové podívali na snímky před a po dopadu, uviděli tam úplně nový kráter s rozměry přes 150 metrů. Místo sledovala z oběžné dráhy Rudé planety sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Událost a její následky jsou podrobně popsané ve dvou článcích, které vyšly ve čtvrtek v odborném časopise Science.
Autoři odhadují, že meteoroid měřil mezi pěti a dvanácti metry. Kdyby padal na Zemi, v naší husté atmosféře by shořel – ale řídká atmosféra Marsu na to nestačila. Plynným obalem prošel a narazil do planety v oblasti zvané Amazonis Planitia. Zanechal po sobě 150 metrů široký a 21 metrů hluboký kráter. Náraz měl takovou sílu, že kusy povrchu to odmrštilo na vzdálenost 37 kilometrů.
NASA předpokládá, že se jedná o jeden z největších kráterů, které kdy vědci mohli sledovat vznikat. Na Marsu sice existuje mnoho výrazně větších kráterů, ale všechny jsou podstatně starší a vznikly před jakoukoli lidskou misí.
Lovec zemětřesení
Sonda InSight zkoumá kůru, plášť a jádro planety. Klíčové je pro tento cíl sledování seismických vln; díky nim se může zprostředkovaně dívat do hlubin planety. Od přistání v listopadu 2018 už zaznamenala 1318 marsotřesení, včetně několika způsobených dopady menších meteoroidů.
Otřesy vzniklé v důsledku dopadu z loňského prosince ale byly prvními pozorovanými, které měly i povrchové vlny – tedy takové, které se šíří podél vrchní části planetární kůry. Proto citlivým přístrojům nemohly uniknout a okamžitě to v NASA spustilo nadšení prozkoumat tento fenomén detailněji. A to jim nabídl výše zmíněný Mars Reconnaissance Orbiter.
„Obraz dopadu se nepodobal žádnému, který jsem kdy viděla. Měl mohutný kráter, v něm obnažený led a kolem dramatickou zónu výbuchu vepsanou v marsovském prachu,“ popsala svůj první pohled na snímek Liliya Posiolova, která vede Orbitální vědeckou a operační skupinu MSSS. „Nemohla jsem si pomoci, představila jsem si, jaké to muselo být, kdybych byla osobně svědkem toho nárazu, atmosférického výbuchu a trosek vymrštěných na kilometry daleko.“
Co z toho?
Tato událost představuje pro poznání lačné vědce poklad. Lepší popis toho, jak často se na Marsu objevují krátery, je zásadní pro zpřesnění geologické minulosti planety: na starším povrchu, jako má právě Mars nebo náš Měsíc, se nachází více kráterů než na Zemi.
Nové krátery ale také odhalují to, co se skrývá pod povrchem. A v tomto případě to byly velké kusy ledu, které náraz rozházel po okolí – zachytila je barevná kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) sondy MRO. Takto ukrytý led nebyl zatím nikdy pozorován tak blízko marťanského rovníku, který je jakožto nejteplejší část Marsu pro astronauty lákavou lokalitou.
Podle plánů NASA bude klíčovým zdrojem pro astronauty, kteří by ho mohli využívat pro nejrůznější účely – ať už jako zdroj pitné vody, důležitou chemickou sloučeninu, anebo pro zalévání brambor.
