O nesmyslnosti a nefunkčnosti astrologie vznikla už celá řada rozsáhlých výzkumů. Letos v létě vyšel další, který ukázal, že astrologové sice mají ve své schopnosti spoustu důvěry, ale reálně nemají lepší výsledky, než jakých by dosáhlo náhodné tipování.
Astrologové vyzvali vědce. V testu svých schopností selhali
Lidé touží po jistotě a pohled do budoucna je jedním z mnoha způsobů, jak se jí snaží dosáhnout. Proto vyhledávají astrology nebo čtou horoskopy. Podle knihy Česká religiozita – církevní příslušnost a víra asi půlka dospělých Čechů připouští, že věštci mohou předvídat budoucnost, amulety občas přinášejí štěstí, léčitelé mají schopnost uzdravovat a horoskopy ovlivňovat život. O něco více tomu přitom věří ženy než muži.
Vědeckých výzkumů, které by prověřovaly reálnou účinnost horoskopů a astrologie, existuje spousta. Spojuje je jedno: ty kvalitní (tedy s věrohodnou metodikou, na dostatečném množství osob a provedené seriózní institucí) nenašly jediný důkaz, že by se do kartářek, věštců a astrologů vyplatilo investovat. Jejich metody totiž nefungují. Letos přinesl další důkaz menší výzkum.
Autoři vyslyšeli astrology
Vědci se zpočátku pokoušeli zjistit, jestli se jim podaří najít u 308 osob nějaké vlastnosti, které by se daly zařadit podle znamení zvěrokruhu. Zjednodušeně řečeno: cílem bylo na této skupině popsat, jestli jsou třeba Berani opravdu tvrdohlaví nebo Lvi odvážní. Nic takového se ale prokázat nepovedlo, tato tvrzení nemají oporu v datech. Jenže tím studie neskončila.
Autorům se totiž ozvali sami astrologové s tím, že pouhá znamení zvěrokruhu nestačí, protože astrologie je složitá metoda, jež pracuje s celou řadou faktorů, a takovéto zjednodušení je nepřijatelné. A volali po poctivější a kvalitnější studii, která by plně odrážela předzvěstné schopnosti astrologie. Vědci je vyslyšeli.
Stejný tým se rozhodl spolupracovat se šesti astrology a vytvořil s jejich pomocí nový test, jenž měl odhalit plný potenciál astrologie. Což se opravdu stalo.
Co když se v astrologických spisech setkáváme s malým pochopením pro koherenci, zjevnou necitlivostí k důkazům, žádným smyslem pro hierarchii argumentů, malou znalostí kontextuální síly kritérií, tvrdohlavou neochotou sledovat argument tam, kam vede, a naprostou naivitou ohledně účinnosti vysvětlení? V takovém případě si myslím, že jsme zcela oprávněni odmítnout astrologii jako iracionální. Astrologie prostě nedokáže splnit mnohostranné požadavky legitimního uvažování.
Výsledky překvapily. Astrology
Test, který vznikl, vědci předložili 152 profesionálním astrologům, aby prověřili jejich schopnosti. Dostali stejný úkol: přiřadit dvanáct osob k jejich znamení s cílem zjistit, zda jsou astrologové schopni podat lepší výkon, než by odpovídalo náhodě.
Prvním výsledkem, který autory zaujal, byla sebedůvěra astrologů. Ti zkušenější si byli jistější v tom, kolik osob správně přiřadili k jejich hvězdnému znamení. Na samotném výkonu se ale sebedůvěra nijak neprojevila: všichni hvězdopravci podali výkon odpovídající výkonu papouška, který by výsledky náhodně vytahoval z klobouku. Ti astrologové, kteří se považovali za „světové experty“, uhodli v průměru 2,2 osob z dvanácti správně.
„Pokud by astrologové jako skupina byli schopni dosáhnout významně lepších výsledků než náhoda, tato studie by vedla k závěrům, že astrologie funguje,“ vysvětlili autoři v příspěvku na blogu. „Ale jak se ukázalo, astrologové ve studii si vedli způsobem statisticky nerozlišitelným od náhodného tipování,“ konstatovali.
Autory také zajímalo, jestli neexistuje nějaký druh astrologie, který by byl úspěšnější než jiné školy. Ani to se ale nepotvrdilo. Relativně nejlepší výsledky měla škola „helénistická“, ale stále statisticky odpovídaly náhodě.
A ještě jeden pozoruhodný výsledek tato studie přinesla. Astrologové nejenže nepoznali, s jakým znamením mají co do činění, ale dokonce se neshodli ani mezi sebou. Podle autorů by bylo zajímavé, kdyby se pseudovědci alespoň dokázali sjednotit na stejných výsledcích; naznačovalo by to přinejmenším nějakou metodologii v jejich přístupu.
Jenže ani to se nestalo: „Míra shody mezi astrology byla velmi nízká a pohybovala se v rozmezí od 21 do 28 procent v závislosti na úrovni zkušeností,“ vysvětlili autoři. Potenciál astrologie nějak předpovídat budoucnost je tedy nulový, respektive odpovídá hodu kostkou.
Slabiny studie a opora v jiných
Tento výzkum má podle jeho autorů i slabiny. Tou největší je to, že autoři nebyli schopní ověřit úroveň zkušenosti, respektive kvalitu astrologů. Už jen proto, že žádná z metod nefunguje, není možné objektivně říci, kdo je nejzkušenější nebo nejlepší. A tak vědci jen přijali to, jak se označovali sami astrologové.
Výzkum také nevyšel v recenzovaném vědeckém žurnálu. Nebyl zamítnutý, autoři o to – vzhledem k povaze studie – jen vůbec neusilovali. Varují také před tím, aby čtenáři zjištěné výsledky interpretovali jako absolutní – jsou jen malou součástí mnohem rozsáhlejšího výzkumu této tematiky.
Ani další výzkumy ale nepřinášejí důkazy pro funkčnost této pseudovědy. Jedna z největších studií vznikla roku 2007, kdy astrologickou interpretaci reality prověřili vědci z Manchesterské univerzity vedení datovým analytikem Davidem Voassem.
Ti prozkoumali dvacet milionů údajů konkrétně od deseti milionů sezdaných párů. Spousta horoskopů doporučuje, jaké znamení se nejlépe hodí k jinému, a to na základě vlastností stereotypně spojovaných s jednotlivými symboly zvěrokruhu. Jenže analýza dat opět nic takového nepotvrdila. V reálném světě se lidé při výběru svých životních partnerů horoskopem nijak neřídí, čísla zcela odpovídala náhodnému rozložení.
Profesor Voas ale připustil, že jeho výsledky nejspíš nebudou mít na ochotu lidí hledat svůj osud ve hvězdách sebemenší vliv: „Nadšení pro profilování osobnosti na základě zvěrokruhu se zdá být nezmenšeno stovkami předchozích studií, které astrologii vyvracejí.“
